ECLI:CZ:NSS:2022:PST.4.2022:23
sp. zn. Pst 4/2022 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení:
politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA, IČ 07991291, sídlem Mikuleckého 1311/8,
Praha 4, o návrhu na rozpuštění politického hnutí,
takto:
I. Politické hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA se r oz p ou š t í .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA je jmenován
JUDr. Jaromír Císař, insolvenční správce, IČ 66229375, sídlem Hvězdova 1716/2b,
Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na rozpuštění politického hnutí LIST JAROMÍRA SOUKUPA (dále jen „politické hnutí“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2020,
č. j. Pst 19/2019 - 17, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost
vyplývající z §6 odst. 5 zákona o politických stranách, jelikož ve lhůtě 6 měsíců od svého vzniku
neustanovilo své orgány a tuto povinnost nesplnilo ani do dne rozhodnutí soudu.
Dle navrhovatelky ani po pozastavení činnosti politické hnutí neučinilo kroky k odstranění
závadného stavu a dosud Ministerstvu vnitra nesdělilo údaje o osobách, které jsou jeho
statutárními orgány.
[2] Navrhovatelka též uvedla, že politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávy za roky
2019 a 2020, čímž se dopustilo porušení §19h odst. 1 zákona o politických stranách,
k čemuž odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí
ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH-02288/2020, a ze dne 24. 6. 2021, č. j. UDH-01815/2021,
a na podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ze dne 5. 10. 2021,
č. j. UDH-02377/2021.
[3] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.
[4] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí příkazy a podnět, na které navrhovatelka
odkázala.
[5] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků
řízení bez nařízení jednání.
[6] Dle §6 odst. 5 zákona o politických stranách platí, že orgány hnutí musí být ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od vzniku hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo
vnitra podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§14). Podle §10 zákona
o politických stranách jsou strana a hnutí povinny oznámit písemně Ministerstvu vnitra údaje
uvedené v §9 odst. 3 písm. b), d) a e), tedy také jméno, příjmení, datum narození a adresu místa
pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, s uvedením
způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí, a to do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným
orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto
orgánů. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §6 odst. 5
tohoto zákona.
[7] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s. Podle §96 s. ř. s. rozhoduje
o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu.
[8] Politické hnutí vzniklo dne 15. 3. 2019, kdy bylo registrováno v rejstříku politických stran
a hnutí pod číslem MV-38597-4/VS-2019. Na skutečnost, že nesplnilo svou povinnost ustanovit
orgány, bylo politické hnutí upozorněno dopisem Ministerstva vnitra ze dne 18. 9. 2019
(viz bod 8 rozsudku č. j. Pst 19/2019 - 17), nicméně ani poté nezjednalo nápravu.
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku č. j. Pst 19/2019 - 17 již byla
politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z §6 odst. 5
zákona o politických stranách, jelikož Ministerstvu vnitra ve lhůtě 6 měsíců od svého vzniku
nesdělilo své orgány. Nejvyšší správní soud dne 16. 3. 2022 ověřil z rejstříku politických stran
a politických hnutí, vedeného Ministerstvem vnitra, zda politické hnutí v mezidobí nesdělilo údaje
o osobách, které jsou jeho statutárními orgány. Shodný postup pro zjištění splnění této
povinnosti před rozhodnutím o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí zvolil
např. v rozsudku ze dne 11. 6. 2019, č. j. Pst 16/2019 - 21, bodu 13, či rozsudku ze dne
13. 6. 2019, č. j. Pst 10/2019 - 32, bodu 13. Z rejstříku politických stran a hnutí zjistil, že politické
hnutí doposud výše uvedenou povinnost nesplnilo.
[10] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[11] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že je podaný návrh důvodný. Politické hnutí skutečně do dnešního dne nesplnilo zákonem
uložené povinnosti, neboť nadále Ministerstvu vnitra nesdělilo své orgány, pro což již byla jeho
činnost pozastavena výše uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
[12] Ze znění i smyslu §14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace,
kdy politické hnutí ani po pozastavení činnosti nenapravilo vadný stav spočívající v projednávané
věci v tom, že Ministerstvu vnitra nesdělilo jména osob, které jsou jeho statutárními orgány,
opodstatňuje takové porušení zákona o politických stranách rozpuštění politického hnutí,
jelikož platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […],
jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají
skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace
nastala v nyní projednávané věci.
[13] Je třeba uvést, že skutečnost uváděná navrhovatelkou, že politické hnutí nepředložilo
výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020, by bez dalšího nestačila k jeho rozpuštění,
jelikož dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2009, č. j. Pst 22/2008 - 41,
č. 2007/2010 Sb. NSS, platí: „Samotné rozpuštění politické strany či politického hnutí podle §13 odst. 6
zákona o politických stranách z důvodu nepředložení finančních zpráv totiž probíhá ve dvou fázích. Nezbytným
prvním krokem k rozpuštění politické strany je pozastavení činnosti politické strany či politického hnutí.“
Na tento rozsudek poté Nejvyšší správní soud navázal rozsudkem ze dne 5. 4. 2017,
č. j. Pst 32/2017 - 23, ve kterém konstatoval, že pokud navrhovatelka v návrhu na rozpuštění
politické strany nebo politického hnutí uvádí důvody, pro které má být nejdříve pozastavena
jejich činnost, a tyto důvody nejsou shodné s důvody pro dřívější pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí, nejsou splněny podmínky pro jejich rozpuštění. Nejvyšší správní
soud by tak musel zamítnout návrh na rozpuštění hnutí, který by spočíval pouze na nesplnění
povinnosti předložit výroční finanční zprávy, neboť nešlo o důvod, pro který byla činnost
politického hnutí pozastavena. Navrhovatelka však kromě tvrzení ohledně nesplnění
této povinnosti též v části II. svého návrhu uvádí, že doposud nebyl napraven vadný stav,
pro který dříve Nejvyšší správní soud rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí,
neboť nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárními orgány.
Politické hnutí se k tomuto tvrzení nijak nevyjádřilo, ačkoliv mu k tomu byla dána možnost
a z rejstříku politických stran a politických hnutí vyplývá, že ani do dnešního dne politické hnutí
nesplnilo svou povinnost stanovenou v §6 odst. 5 zákona o politických stranách.
[14] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o rozpuštění politického hnutí.
[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[16] Podle §13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění
politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této
strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politické strany
ve smyslu §191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora
z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle §191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší
správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí JUDr. Jaromíra Císaře, insolvenčního
správce, IČ 66229375, sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, tj. ve stejné městské části, v níž sídlí
politické hnutí. Likvidace politické strany se řídí podle §187 a násl. občanského zákoníku.
Podle §205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví
účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží
ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí
nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených
s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu
právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku,
veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů
o skutečných majitelích. Soud ji likvidátorovi na jeho návrh přizná po schválení konečné zprávy
o průběhu likvidace a předložení potvrzení o výmazu politické strany z rejstříku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od
právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu