ECLI:CZ:NSS:2022:PST.40.2022:35
sp. zn. Pst 40/2022 - 35
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka,
Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení:
politické hnutí OBČANÉ PRO OLOMOUCKÝ KRAJ – volba OK, IČO 05079055, sídlem
Horní náměstí 14/17, Olomouc, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politického hnutí OBČANÉ PRO OLOMOUCKÝ KRAJ – volba OK
se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí OBČANÉ PRO OLOMOUCKÝ KRAJ – volba
OK (dále jen „politické hnutí“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování
v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politické hnutí
nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2016 až 2020, a to přesto, že je Úřad pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinným ze spáchání
přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala
na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne
4. září 2018 č. j. UDH-SPR-VFZ-37/2018-2, ze dne 8. srpna 2019 č. j. UDH-2530/2019, ze dne
6. října 2020 č. j. UDH-2291/2020 a ze dne 30. června 2021 č. j. UDH-1852/21, dále na podněty
tohoto úřadu ze dne 1. listopadu 2019 č. j. UDH-3283/2019 a ze dne 5. října 2021
č. j. UDH-02377/2027 a na usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne
27. dubna 2017.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podněty, které
navrhovatelka označila jako důkazy. Usnesení Poslanecké sněmovny, na které navrhovatelka
rovněž odkazovala, Nejvyšší správní soud opatřil v digitálním repozitáři Poslanecké sněmovny
veřejně přístupném na webu www.psp.cz.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016,
vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně
k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto
ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění do 31. prosince 2016,
může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost
je v rozporu mimo jiné s §17 až 19 tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým
se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2017 zřízen
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní
pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou
sněmovnou (§19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto
Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční
zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§19h zákona o politických stranách
v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání
podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě
na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách
v platném a účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první
zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit povinnost předložit výroční
finanční zprávu za rok 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění této povinnosti posoudila
naposledy ve lhůtě do 7. června 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona
o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran
a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. června 2017.
[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději ke dni
1. dubna 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo
se tak ani do 8. června 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy
za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který
by při jejím posuzování vycházel z §18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném
do 31. prosince 2016. Výroční finanční zprávy za roky počínající rokem 2017 se již předkládaly
tomuto úřadu ve lhůtě do 1. dubna následujícího roku podle §19h zákona o politických stranách
ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[8] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[9] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. dubna
2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok
2016, politická strana nepředložila výroční finanční zprávu za rok 2016 [část II písm. b) bod 43].
Příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 4. září
2018 č. j. UDH-SPR-VFZ-37/2018-2, ze dne 8. srpna 2019 č. j. UDH-2530/2019, ze dne 6. října
2020 č. j. UDH-02291/2020 a ze dne 30. června 2021 č. j. UDH-01852/21 bylo politické hnutí
uznáno vinným ze spáchání přestupků podle §19 odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách,
neboť ve lhůtě dle §19h odst. 1 uvedeného zákona nepředložilo výroční finanční zprávy za roky
2017, 2018, 2019 a 2020. Z podnětů uvedeného úřadu ze dne 1. listopadu 2019
č. j. UDH-3283/2019 a ze dne 5. října 2021 č. j. UDH-02377/2021 pak vyplývá, že politické
hnutí povinnost stanovenou v §19h odst. 1 zákona o politických stranách nesplnilo opakovaně
a nedošlo u něj k nápravě (dodatečnému splnění povinnosti předložit výroční finanční zprávy)
ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[10] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[11] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí skutečně
nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2016
až 2020. Politické hnutí tak nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona
o politických stranách, ve znění účinném do 31. prosince 2016, respektive §19h odst. 1 tohoto
zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí (§14 odst. 1 citovaného zákona).
[12] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti
politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného
stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána
za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí,
nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu