ECLI:CZ:NSS:2022:PST.41.2022:27
sp. zn. Pst 41/2022 - 27
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda
Beneše 4, Praha 1, adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické hnutí PÍSEK
SOBĚ – sdružení nezávislých kandidátů, IČO: 09318739, sídlem Tyršova 681/38, 397 01
Písek, o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí PÍSEK SOBĚ – sdružení nezávislých kandidátů
se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí PÍSEK SOBĚ – sdružení nezávislých kandidátů
(dále jen „politické hnutí“) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“). Tento návrh odůvodnila tím, že politické hnutí ani po opakovaném upozornění
Ministerstva vnitra neoznámilo zákonem stanovené údaje o svých statutárních orgánech dle §9
odst. 3 ve spojení s §6 odst. 5 a §10 zákona o politických stranách. Navrhovatelka v této
souvislosti odkázala na návrh na registraci politického hnutí ze dne 1. 7. 2020, jeho stanovy
a přípis Ministerstva vnitra ze dne 15. 1. 2021.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené dokumenty.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Z návrhu na registraci politického hnutí ze dne 1. 7. 2020 vyplývá, že přípravný výbor
ve složení Marek Anděl, Mgr. Josef Šácha a Petr Kučera požádal u ministerstva
o registraci politického hnutí. Marek Anděl byl současně uveden jako zmocněnec oprávněný
jednat za přípravný výbor. Ze stanov politického hnutí, opatřených registrační doložkou
ministerstva ze dne 9. 7. 2020, č. j. MV-105370-2/OV-2020, plyne, že politické hnutí bylo
uvedeného dne registrováno, a že jeho statutárním orgánem má být předsednictvo (čl. 8 stanov),
které se skládá minimálně z předsedy, místopředsedy a hlavního pokladníka.
[6] Dopisem ze dne 15. 1. 2021, který byl doručen fikcí dle §23 odst. 4
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra
upozornilo politické hnutí na povinnost sdělit údaje týkající se statutárního orgánu ve smyslu §10
zákona o politických stranách. Zároveň ministerstvo upozornilo, že podle §6 odst. 5 téhož
zákona je oprávněno dát podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany nebo hnutí, nejsou-li
orgány strany nebo hnutí ustaveny ve lhůtě šesti měsíců od vzniku strany nebo hnutí.
[7] Podle §4 písm. b) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány.
Z §6 odst. 5 téhož zákona vyplývá, že orgány strany či hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6
měsíců od jejich vzniku. Zároveň strany a hnutí musí podle §10 zákona o politických stranách
ve lhůtě 15 dnů ode dne rozhodnutí příslušného orgánu strany a hnutí písemně oznámit
ministerstvu údaje dle §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tj. jméno, příjmení, datum narození
a adresu místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy,
s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí. Podle §14 odst. 1 zákona
o politických stranách může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena,
jestliže jejich činnost je v rozporu §1 až 5, §6 odst. 5 a §17, 17a, 17b, 18 a 19h téhož zákona
nebo se stanovami.
[8] Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že politické hnutí nesplnilo shora
popsané povinnosti, protože v zákonem stanovené lhůtě neustanovilo svůj statutární orgán,
resp. nevyrozumělo ministerstvo o jeho ustanovení, a to ani přes opakovanou výzvu (přípis
Ministerstva vnitra ze dne 15. 1. 2021). Tento nedostatek politické hnutí nenapravilo ani do doby
rozhodnutí soudu.
[9] Nejvyšší správní soud již ve své předchozí judikatuře potvrdil, že nesplnění povinnosti
stanovené v §6 odst. 5 zákona o politických stranách za použití §10 a §9 odst. 3 písm. b)
téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může rozhodnout o pozastavení
činnosti politické strany nebo hnutí (viz např. rozsudky ze dne 13. 2. 2008, č. j. Pst 43/2007 – 26,
ze dne 3. 1. 2012, č. j. Pst 34/2011 – 26 a č. j. Pst 41/2011 – 19). Na plné odůvodnění těchto
rozhodnutí soud pro stručnost odkazuje.
[10] Jakkoliv se Nejvyšší správní soud brání přepjatému formalismu při rozhodování o tom,
zda politické strany a hnutí splnily své povinnosti vyplývající ze zákona o politických stranách,
nepochyboval o důvodnosti nyní podaného návrhu. Nedostatek ustanovení orgánů politického
hnutí totiž zpochybňuje to, že politické hnutí vůbec začalo vyvíjet jakoukoliv činnost. Činnost
přípravného výboru je totiž omezena pouze na úkony vztahující se ke vzniku politického hnutí
(§6 odst. 2 zákona o politických stranách).
[11] V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle §14 odst. 3 zákona
o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy,
ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti
politického hnutí, nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností
pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického
hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k politické straně
či politickému hnutí, ale je třeba je vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění
zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění politické strany či daného
politického hnutí. Teprve v případě, že politická strana či politické hnutí na tuto poslední výzvu
ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok, tj. rozpuštění politické strany či hnutí.
[12] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost politického hnutí se pozastavuje,
a to z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §6 odst. 5 zákona o politických stranách.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu