ECLI:CZ:NSS:2022:PST.43.2022:28
sp. zn. Pst 43/2022 - 28
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše
(soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš
Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka
řízení: politické hnutí Pro Česko, IČO 07979754, sídlem třída Míru 70, Pardubice, o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí
takto:
I. Činnost politického hnutí Pro Česko se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala vláda (dále „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politického hnutí Pro Česko (dále jen „politické hnutí“) podle §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále
jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politické
hnutí výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020 vůbec nepředložilo, a to přesto, že je Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinným
ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka
odkázala na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
kterými bylo politické hnutí shledáno vinným spácháním přestupků, a na podnět ze dne
5. 10. 2021.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě
nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené příkazy a podnět, které
navrhovatelka označila jako důkazy.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. 12. 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu
mimo jiné s §19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že příkazem ze dne 6. 10. 2020, čj. UDH-2305/2020, a příkazem ze dne 13. 7. 2021,
čj. UDH-01901/2021, bylo politické hnutí uznáno vinným ze spáchání přestupků podle §19j
odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách, neboť ve lhůtě dle §19h odst. 1 uvedeného
zákona nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020. Z podnětu Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti a k rozpuštění
politických stran a politických hnutí ze dne 5. 10. 2021, čj. UDH-02377/2021, vyplývá,
že u politického hnutí nedošlo k nápravě ani po opakovaném pravomocném uložení správního
trestu.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politické hnutí skutečně
nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu, ani později,
nepředložilo příslušnému orgánu, tj. Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí, výroční finanční zprávy za roky 2019 a 2020. Politické hnutí tak nesplnilo
zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona), nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto opakovaným
porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti
politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec pro nápravu vadného
stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu
na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána
za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 8. 2007 čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní
soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí,
nic mu nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 23. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu