ECLI:CZ:NSS:2022:PST.45.2022:34
sp. zn. Pst 45/2022 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra
Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec,
ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení:
politické hnutí Pro Prahu, IČO 71443568, sídlem Panská 891/5, Praha 1, o návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí
takto:
I. Činnost politického hnutí Pro Prahu se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda jako navrhovatelka u Nejvyššího správního soudu návrh
na pozastavení činnosti politického hnutí Pro Prahu podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále „zákon o politických stranách“).
Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že politické hnutí vůbec nepředložilo výroční
finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, přestože je Úřad pro dohled nad hospodařením
politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinným ze spáchání přestupků podle §19j
odst. 2 zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala na rozhodnutí Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne 10. ledna 2019, čj. UDH-68/2019,
dále na tři příkazy (ze dne 8. srpna 2019, čj. UDH-2510/2019, ze dne 6. října 2020,
čj. UDH-2299/2020, ze dne 24. června 2021, č. j. UDH-01811/2021) a na podnět ze dne
5. října 2021, čj. UDH-02377/2021.
[2] Politické hnutí, ač soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí výše uvedené rozhodnutí, příkazy
a podnět, na které navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud s předpokládaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a) až k) tohoto ustanovení
(do 31. prosince 2016 měly politické strany obdobnou povinnost vůči Poslanecké sněmovně,
resp. jejímu kontrolnímu výboru). Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být
činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu
mimo jiné s §19h tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O těchto návrzích rozhoduje soud v řízení
podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[7] Z obsahu spisu soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že politické hnutí bylo
opakovaně shledáno vinným ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona
o politických stranách (rozhodnutím ze dne 10. ledna 2019, čj. UDH-68/2019, a příkazy ze dne
8. srpna 2019, čj. UDH-2510/2019, ze dne 6. října 2020, čj. UDH-2299/2020, a ze dne
24. června 2021, čj. UDH-01811/2021), neboť ve lhůtě podle §19h odst. 1 tohoto zákona
nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020. Z podnětu Úřadu
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k pozastavení činnosti
a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. října 2021, čj. UDH-02377/2021
vyplývá, že politické hnutí nezjednalo nápravu (dodatečně nesplnilo povinnost předložit výroční
finanční zprávu) ani po opakovaném pravomocném uložení správního trestu.
[8] Soud neobdržel informace, že by se tento skutkový stav do dne vydání rozsudku změnil
(§96 s. ř. s).
[9] Soud proto dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Z údajů obsažených ve spise
je zřejmé, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť ani v termínu
stanoveném zákonem, ani později nepředložilo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických
stran a politických hnutí výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020. Politické hnutí
tak nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických stranách; nesplnění
této povinnosti přitom představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní
soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že je opodstatněné
pozastavit činnost politické strany (hnutí) pro porušení §19h zákona o politických stranách,
pokud politická strana (hnutí) nepředložila výroční finanční zprávu a stalo se tak opakovaně.
Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního soudu ze dne
18. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb.
Podle tohoto nálezu nemohou vyvíjet činnost takové strany a hnutí, které trvale porušují zákon
(tedy nikoli takové, které zákon porušily jednorázově, nýbrž jej porušují setrvale – viz §4
zákona), neboť tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu.
Smyslem pozastavení činnosti politické strany (hnutí) je vytvořit právní rámec pro nápravu
vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, pro podání návrhu
na rozpuštění politické strany (hnutí). Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž
mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu,
který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu
jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany (hnutí) pozastavena,
podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh na rozpuštění strany
nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 tohoto zákona platí, že pokud bude ve stanovené lhůtě odstraněn
stav, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany (hnutí), považuje se činnost strany
(hnutí) za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou
příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2007,
čj. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Ačkoli tedy soud rozhodl o pozastavení činnosti
politického hnutí, nic hnutí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných
povinností pokračovalo ve své činnosti v plném rozsahu.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady vymykající se z její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§111–119 s. ř. s.).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
V Brně dne 23. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu