ECLI:CZ:NSS:2022:PST.46.2022:32
sp. zn. Pst 46/2022 - 32
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla
Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží
E. Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš Jirovec, ředitel
odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, a účastníka řízení: politické
hnutí Slušní lidé, IČO 04755685, sídlem Štefánikova 119/50, Brno, o návrhu na pozastavení
činnosti politického hnutí
takto:
I. Činnost politického hnutí Slušní lidé se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se ne př i z ná v á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 2. 2022 podala u Nejvyššího správního soudu vláda (dále jen „navrhovatelka“)
návrh na pozastavení činnosti politického hnutí Slušní lidé (dále jen „politické hnutí“) podle §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila
navrhovatelka tím, že politické hnutí opakovaně nesplnilo povinnost vyplývající z §19h odst. 1
zákona o politických stranách tím, že Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran
a politických hnutí (dále jen „Úřad“) nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018,
2019 a 2020, ačkoliv k tomu bylo Úřadem vyzváno. Ohledně svých tvrzení odkázala na příkazy
Úřadu z let 2018, 2019, 2020 a 2021 a na podnět Úřadu k pozastavení činnosti politického hnutí.
Navrhovatelka upřesnila, že politické hnutí neučinilo kroky k nápravě ani dodatečně.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu nevyjádřilo.
[3] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal od Úřadu příkazy a podnět, na které
navrhovatelka odkázala.
[4] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků
řízení bez nařízení jednání.
[5] Z §1 9h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod písm. a)
až k) tohoto ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany
a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h
tohoto zákona.
[6] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, o pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého s. ř. s.
[7] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že z příkazu Úřadu ze dne 4. 9. 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-28/2018-2 (č. l. 25 spisu), plyne,
že politické hnutí bylo uznáno vinným ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona
o politických stranách, jelikož nepředložilo Úřadu ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu
za rok 2017. Z příkazu Úřadu ze dne 2. 7. 2019, č. j. UDH-02093/2019 (č. l. 19 spisu), plyne,
že politické hnutí bylo opět uznáno vinným ze spáchání výše uvedeného přestupku, poněvadž
nepředložilo Úřadu ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2018. Z příkazu Úřadu
ze dne 6. 10. 2020, č. j. UDH-2279/2020 (č. l. 22 spisu), plyne, že politické hnutí bylo opět
uznáno vinným ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách,
jelikož nepředložilo ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu za rok 2019. Z příkazu Úřadu
ze dne 24. 6. 2021, č. j. UDH-01805/2021 (č. l. 13 spisu), vyplývá, že politické hnutí bylo opět
shledáno vinným ze spáchání výše uvedeného přestupku, neboť nepředložilo ve stanovené lhůtě
výroční finanční zprávu za rok 2020. Společně s uvedenými příkazy byl Nejvyššímu správnímu
soudu zaslán i podnět Úřadu ze dne 1. 11. 2019, č. j. UDH-3283/2019 (č. l. 28 spisu), dle kterého
politické hnutí opakovaně porušilo povinnost podle §19h odst. 1 zákona o politických stranách.
Dále byl zaslán i podnět Úřadu k pozastavení činnosti politického hnutí ze dne 5. 10. 2021,
č. j. UDH-02377/2021 (č. l. 17 spisu), dle kterého politické hnutí nadále porušovalo výše
uvedenou povinnost i poté, co bylo zahrnuto do podnětu Úřadu č. j. UDH-3283/2019, a proto
podal podnět navrhovatelce, aby podala návrh Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení
činnosti politického hnutí.
[8] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[9] Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že je podaný návrh důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně
nesplnilo zákonem uložené povinnosti, neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu
nepředložilo příslušnému orgánu výroční finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, čímž
porušilo svou povinnost upravenou v §19h odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž
nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší
správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti strany nebo hnutí.
[10] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že pokud politická strana
nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a navíc se tak stalo opakovaně, opodstatňuje takové
porušení §19h odst. 1 zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu Ústavního
soudu 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, podle kterého strany a hnutí trvale porušující zákon
(tedy takové, které zákon porušily nikoli jednorázově) nemohou vyvíjet činnost, neboť tímto
opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím demokratické základy státu.
Transparentnost financování politických stran a hnutí je důležitým obecným principem jejich
fungování a předkládání úplných finančních zpráv je klíčovým nástrojem, jak tuto transparentnost
zabezpečit.
[11] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí.
[12] Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech
vytvořit právní rámec pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě
nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14
odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit
pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu
o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti,
pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona
o politických stranách návrh na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného
zákona platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem
(k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007 č. j. Obn 1/2006 - 11,
č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných
skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politického hnutí, nic mu nebrání v tom,
aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností pokračovalo ve své činnosti
v plném rozsahu.
[13] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně ú spěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto
jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 s. ř. s.).
Politické hnutí je o p ráv n ěn o podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se jeho činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu