ECLI:CZ:NSS:2022:PST.9.2022:45
sp. zn. Pst 9/2022 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka
a Ivo Pospíšila (soudce zpravodaj) v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření Mgr. et Mgr. Tomáš
Jirovec, ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a účastnice
řízení: politická strana ALTERNATIVA, IČO 71339451, sídlem Jiráskova 1375/2,
Karlovy Vary, o návrhu na pozastavení činnosti politické strany
takto:
I. Činnost politické strany ALTERNATIVA se p o zas t av u je .
II. Navrhovatelce se n e p ři zn áv á náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 7. února 2022 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu
návrh na pozastavení činnosti politické strany ALTERNATIVA (dále jen „politická strana“)
podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických
hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh
odůvodnila tím, že politická strana opakovaně nesplnila svou zákonnou povinnost předložit
výroční finanční zprávy, a to za roky 2017, 2018, 2019 a 2020, a to přesto, že ji Úřad pro dohled
nad hospodařením politických stran a politických hnutí opakovaně shledal vinnou ze spáchání
přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických stranách. Navrhovatelka odkázala
na příkazy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ze dne
4. září 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-6/2018-2, ze dne 6. října 2020, č. j. UDH-02265/2020,
a ze dne 25. června 2021, č. j. UDH-01832/2021, a na podnět ze dne 5. října 2021,
č. j. UDH-02377/2021.
[2] Politická strana reagovala na návrh prostřednictvím Ing. Jiřího Kotka, který je v rejstříku
politických stran a politických hnutí zapsán jako její statutární orgán (manažer). Ten uvedl,
že býval statutárním orgánem této politické strany od jejího založení až do ukončení její činnosti,
k čemuž došlo usnesením o jejím zániku ze dne 30. března 2018. Politická strana tedy byla
zrušena již svým vlastním rozhodnutím (dobrovolným rozpuštěním), nemá žádné členy a orgány
a nevyvíjí činnost. Návrh na výmaz byl ministerstvu vnitra podán dne 3. dubna 2018. V průběhu
měsíce února 2018 byl manažer strany kontaktován celní správou a informován, že Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vymáhá po straně pokutu
ve výši 7.000 Kč, uloženou údajně za to, že nenalezl webové stránky strany. S úřadem vedl krátce
komunikaci, včetně informace o zrušení politické strany. Posléze na další komunikaci rezignoval
a vymáhanou pokutu uhradil ze svých prostředků. Domnívá se proto, že jde o nedorozumění,
řízení před Nejvyšším správním soudem je zmatečné a zbytečné, neboť nelze pozastavovat
činnost politické strany, která činnost nevyvíjí a reálně neexistuje. Je absurdní, pokud Úřad
pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vede se stranou nějaká řízení,
vyžaduje výroční finanční zprávy a uznává ji vinnou z přestupků. Manažer politické strany
je přesvědčen, že návrh finální výmaz politické strany mělo podat Ministerstvo vnitra, nikoliv
strana sama. S ohledem na to, že je v této věci nekompetentní, netrvá ani na veřejném projednání
věci.
[3] Na toto vyjádření reagovala navrhovatelka podáním, v němž uvedla, že ministerstvu
vnitra bylo doručeno dne 9. dubna 2018 oznámení Ing. Jiřího Kotka o tom, že politická strana
se zrušuje vlastním rozhodnutím ke dni 1. dubna 2018. Ministerstvo vnitra však přípisem ze dne
10. dubna 2018, který byl statutárnímu orgánu strany doručen dne 13. dubna 2018, politickou
stranu informovalo, že nemůže provést výmaz z rejstříku politických stran a politických hnutí,
neboť rozhodnutí o zrušení strany učinila Rada strany, tedy neučinil je orgán, který je k tomu
dle stanov příslušný a jímž je Celostátní sněm. Podle §13 odst. 4 zákona o politických stranách
je navíc třeba, aby orgán, který rozhodl o zrušení strany, rozhodl také o jmenování likvidátora.
Ministerstvo vnitra dosud neobdrželo žádnou reakci politické strany, a nemohlo proto výmaz
provést, účastnice řízení proto dosud nebyla řádně zrušena.
[4] Na repliku navrhovatelky reagoval Ing. Jiří Kotek, podle něhož stanovy umožňovaly
zánik strany i bez likvidace. Přípis ministerstva vnitra ze dne 10. dubna 2018 na tom nemohl nic
změnit. Trvá proto na tom, že politická strana byla zrušena, nyní již neexistuje a nevyvíjí žádnou
činnost.
[5] Nejvyšší správní soud si v průběhu řízení vyžádal navrhovatelkou označené příkazy
a podnět Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Od navrhovatelky dále obdržel písemnosti, které jsou součástí spisu ministerstva vnitra a na které
navrhovatelka odkazovala ve své replice k vyjádření politické strany (návrh na výmaz politické
strany ze dne 1. dubna 2018, zápis z 30. jednání Rady strany ze dne 30. března 2018, přípis
ministerstva vnitra Ing. Jiřímu Kotkovi ze dne 10. dubna 2018 a stanovy politické strany ve znění
jejich změny registrované dne 18. května 2012).
[6] Podle §51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), rozhodl
Nejvyšší správní soud se souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[7] Předtím, než Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení vlastního návrhu, musel učinit
závěr o tom, zda ke dni jeho rozhodování politická strana existuje a zda je vůbec možné
rozhodovat o pozastavení její činnosti. Podle stanov politické strany (čl. VI) zaniká strana
rozhodnutím Celostátního sněmu k návrhu Rady strany, a to buď bez likvidace, nebo s likvidací.
Strana zaniká bez likvidace, přechází-li veškerý majetek na právního nástupce, nebo s likvidací,
pokud veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí. Zůstatek finanční hotovosti po likvidaci
bude převeden na občanské iniciativy zaměřené na rozvoj společnosti a veřejného života.
Celostátní sněm je podle stanov nejvyšším orgánem strany, shromážděním členů strany
(čl. IV odst. 5 stanov), Rada strany je výkonným orgánem složeným z 3 až 9 členů (čl. IV odst. 8
stanov). Ze zápisu z „30. jednání rady politické strany“, který tvořil přílohu k návrhu na výmaz
politické strany ze dne 1. dubna 2018, podepsaného Ing. Jiřím Kotkem, vyplývá, že o zrušení
politické strany rozhodla usnesením Rada strany za účasti předsedy F. Šnajdaufa, manažera
J. Kotka a tajemníka J. Papánka. Podle usnesení nemá strana žádný majetek ani závazky, finanční
zůstatek bude převeden na spolek Život & Prosperita, z. s., se sídlem Jiráskova 11, Karlovy Vary.
[8] Z výše uvedeného vyplývá, že doposud nedošlo k výmazu politické strany z rejstříku
politických stran a politických hnutí, a tedy zániku strany (§12 odst. 1 zákona o politických
stranách), což ostatně odráží i její zápis v rejstříku politických stran a politických hnutí, který trvá
i v době rozhodování soudu. Politická strana ke dni rozhodování soudu nadále formálně existuje
jako právní subjekt, ačkoliv fakticky zřejmě nevykonává žádnou činnost a její orgány jsou
přesvědčeny o tom, že politická strana byla zrušena vlastním rozhodnutím ke dni 1. dubna 2018.
Nejvyšší správní soud vzal za prokázané, že důvodem, proč Ministerstvo vnitra neprovedlo
výmaz strany, je to, že o zrušení politické strany rozhodoval orgán, který k tomu nebyl dle jejích
stanov příslušný. Z usnesení o zrušení současně vyplývá, že politická strana zjevně disponovala
finančními prostředky, které nepřešly na žádného právního nástupce a po zrušení strany
by musely být předmětem likvidace. Ačkoliv o těchto závěrech ministerstva vnitra byla politická
strana informována již dne 13. dubna 2018, nijak se jim nebránila. Muselo jí být přitom zřejmé,
že je nadále vedena v rejstříku politických stran a politických hnutí a že s ní příslušné orgány státu
nadále jednají jako s existujícím právním subjektem. Nejvyšší správní soud proto učinil závěr,
že politická strana doposud nebyla zrušena a nezanikla, a nic proto nebrání tomu, aby soud
rozhodl o návrhu na pozastavení její činnosti.
[9] Podle §4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany
a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů
státu. Z §19h odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí výroční finanční zprávu s náležitostmi specifikovanými pod písm. a) až k) tohoto
ustanovení. Podle §14 odst. 1 zákona o politických stranách může být činnost strany a hnutí
rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže je jejich činnost v rozporu mimo jiné s §19h téhož
zákona.
[10] Ustanovení §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího
správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu pátého soudního řádu správního.
[11] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje,
že příkazy ze dne 4. září 2018, č. j. UDH-SPR-VFZ-6/2018-2, ze dne 6. října 2020,
č. j. UDH-02265/2020, a ze dne 25. června 2021, č. j. UDH-01832/2021, byla politická strana
shledána vinnou ze spáchání přestupku podle §19j odst. 2 písm. d) zákona o politických
stranách, neboť ve stanovené lhůtě nepředložila výroční finanční zprávu za roky 2017 (příkaz
ze dne 4. září 2018), 2018 a 2019 (příkaz ze dne 6. října 2020) a 2020 (příkaz ze dne 25. června
2021). Z podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
k pozastavení činnosti a k rozpuštění politických stran a politických hnutí ze dne 5. října 2021,
č. j. UDH-02377/2021, vyplývá, že u politické strany nedošlo k nápravě (dodatečnému splnění
povinnosti předložit výroční finanční zprávy) ani po opakovaném pravomocném uložení
správního trestu.
[12] Nejvyšší správní soud neobdržel informace, že by se uvedený skutkový stav do dne
vydání tohoto rozsudku změnil (§96 s. ř. s).
[13] Na základě uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný
návrh je důvodný, neboť z údajů obsažených ve spise je zřejmé, že politická strana, která
je dle výše uvedeného závěru Nejvyššího správního soudu nadále existující politickou stranou,
skutečně nesplnila zákonem uložené povinnosti, neboť v zákonem stanoveném termínu,
ani později, nepředložila příslušnému orgánu finanční zprávy za roky 2017, 2018, 2019 a 2020.
Politická strana tím nesplnila zákonnou povinnost stanovenou v §19h zákona o politických
stranách, přičemž nesplnění této povinnosti dle §14 odst. 1 téhož zákona představuje zvláštní
a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o pozastavení činnosti
strany nebo hnutí.
[14] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, v níž
politická strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávy nepředložily buď vůbec,
anebo ji nepředložily se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak stalo opakovaně,
opodstatňuje takové porušení §19h zákona o politických stranách pozastavení činnosti politické
strany nebo politického hnutí. Nejvyšší správní soud při svém rozhodování vycházel i z nálezu
Ústavního soudu ze dne 18. října 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94, N 62/4 SbNU 113, vyhlášeného
pod č. 296/1995 Sb., podle kterého strany a hnutí, které trvale porušují zákon (tedy nikoli takové,
které zákon jednorázově porušily, nýbrž porušování zákona z jejich strany má charakter
perpetuálního chování – viz §4 zákona o politických stranách), nemohou vyvíjet činnost, neboť
tímto opakovaným porušováním zákonů ohrožují demokratické základy státu. Smyslem institutu
pozastavení činnosti politické strany nebo hnutí je v těchto případech vytvořit právní rámec
pro nápravu vadného stavu, a pokud k této nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému
podání návrhu na rozpuštění politické strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických
stranách totiž mohou strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené
na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti,
a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany
nebo hnutí pozastavena, podají orgány uvedené v §15 zákona o politických stranách návrh
na rozpuštění strany nebo hnutí. Podle §14 odst. 3 citovaného zákona platí, že pokud dojde
ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí,
považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost
uznána za splněnou příslušným orgánem (k tomu viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 29. srpna 2007 č. j. Obn 1/2006-11, č. 1386/2007 Sb. NSS). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti politické strany,
nic jí nebrání v tom, aby bezprostředně po dodatečném splnění zákonných povinností
pokračovala ve své činnosti v plném rozsahu. Naopak, pokud politická strana své zákonné
povinnosti dodatečně nesplní, může na návrh vlády, podaný po uplynutí jednoho roku
od pozastavení činnosti, Nejvyšší správní soud rozhodnout o jejím rozpuštění podle §13 odst. 1
písm. b) a odst. 5 zákona o politických stranách.
[15] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce,
která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším
správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají,
proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné, vyjma obnovy řízení (§§111-119 soudního řádu správního).
Politická strana je o p ráv n ěn a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí týkající se její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 16. března 2022
Tomáš Langášek
předseda senátu