ECLI:CZ:US:1993:3.US.5.93
sp. zn. III. ÚS 5/93
Usnesení
III. ÚS 5/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci M.B., takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Písemným podáním usiluje navrhovatelka o přezkoumání rozhodnutí pražských soudů ve věci vyvlastnění resp. zrušení podílového spoluvlastnictví k rodinnému domku. Poukazuje nato, že druhý spoluvlastník této nemovitosti pod nepravdivými záminkami, že se nestará o údržbu domu, vyvolal před Obvodním soudem pro Prahu 10 ( sp. zn. 5 C 8/) řízení o zrušení jejího spoluvlastnictví k této nemovitosti, kterémužto návrhu označený soud také vyhověl. Přesto, že navrhovatelka vyvolala opravné řízení před Městským soudem v Praze ( 18 Co 434/89), ani v opravném řízení nebyla úspěšná.
Obdobně neúspěšná ukázala se i stížnost pro porušení zákona podaná v její prospěch k Nejvyššímu soudu ČSFR, který s vývody této stížnosti se neztotožnil a stížnost samu rozsudkem zamítl (3 CZ 29/92). V dalším poukazuje pak navrhovatelka na okolnosti odůvodňující její nesouhlasný postoj s rozhodnutími jak shora jsou označena, aniž by však současně uvedla, v kterém směru či
v jakém rozsahu byla zasažena její Ústavou zaručená práva nebo svobody.
Není v pravomoci Ústavního soudu posuzovat otázky jimiž se zabývaly a o nichž rozhodly obecné soudy pokud není splněna podmínka naznačená již shora, totiž pokud by takovými rozhodnutími nebylo zasaženo zejména do Ústavně zaručených práv a svobod a především pak do těch, které vyplývají z Listiny základních práv a svobod tvořící součást ústavního řádu České republiky, řečeno jinými slovy, funkce Ústavního soudu České republiky nespočívá bez dalšího v zasahování do pravomoci soudů obecných.
Mimo to podání navrhovatelky nesplňuje formální náležitosti předepsané zákonem ( č. 182/93 Sb.) pro návrh jímž se řízení před Ústavním soudem ČR zahajuje, včetně nedostatku zastoupení advokátem, komerčním právníkem nebo notářem ( §§34, 30 cit. zák.), včetně povinnosti předložit spolu s návrhem na zahájení řízení (v potřebném množství kopií) také rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( §72 odst. 4 cit. zák.), tedy v posuzované věci opis rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 1989 (18 Co 434/89).
Za situace jak shora je popsána nezbylo tedy než o návrhu rozhodnout odmítavým výrokem jak ve znělce tohoto rozhodnutí se stalo ( §43 odst. 1 lit. c/ cit. zák.) .
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( §54 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb.).
V Brně dne 22. 9.1993
JUDr. Vlastimil Ševčík
předseda senátu ÚS ČR