ECLI:CZ:US:1994:2.US.147.93
sp. zn. II. ÚS 147/93
Usnesení
Sp. zn. II. ÚS 147/93
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele L. T., o návrhu na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993 sp. zn. 11 Co 486/93, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se ve svém podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 12. 1993, domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993, sp. zn. 11Co 486/93, neboť tímto rozhodnutím byl porušen čl. 2 odst. 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Napadenému rozhodnutí vytýkal, že došlo k zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, aniž by mu bylo umožněno provést záměnu účastníků na straně odpůrce. Současně namítal vadné právní posouzení věci, když návrh byl zamítnut dle ust. §104 odst. 1 o.s.ř., kteréžto však umožňuje pouze řízení zastavit. Konečně vyslovil názor, že nelze ve věcech týkajících se předběžného opatření rozhodovat o nákladech řízení, neboť takováto rozhodnutí se vztahují pouze k rozhodování ve věci samé.
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že je-li zákonem (tj. §74-75 o.s.ř.) připuštěna možnost vydávat předběžné opatření na základě pouhého osvědčení rozhodujících skutečností a dokonce výslovně, aniž by byli účastníci soudem vyslechnuti (§75 odst. 2 o.s.ř.), přičemž navrhovateli nic nebrání domáhat se vydání téhož předběžného opatření proti jinému odpůrci, který by již byl pasivně legitimován, jde o návrh zjevně neopodstatněný, zvláště je-li ochrana před Ústavním soudem chápána jako krajní prostředek ochrany. Totéž platí i pokud jde o namítanou nesprávnost rozhodnutí o nákladech řízení, neboť v tomto směru má Ústavní soud za to, že rozhodnutí o nákladech řízení se nedotýká a tudíž nemůže ani způsobit újmu na základních právech a svobodách tak, jak jsou v Listině základních práv a svobod nejenom uvedena, ale také chápána.
Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh navrhovatele dle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) z. č. 182/1993 Sb. odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. 1. 1994
JUDr. Iva Brožová
soudkyně Ústavního soudu ČR
Za správnost vyhotovení: