ECLI:CZ:US:1995:1.US.111.94
sp. zn. I. ÚS 111/94
Usnesení
Sp. zn. I. ÚS 111/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele pana A.V., zastoupeného advokátkou JUDr. L.G., týkajícího se ústavní stížnosti, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal svůj návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem svým podáním ze dne 28. 7. 1994, označeným jako ústavní stížnost.
Soudce zpravodaj zjistil z návrhu ústavní stížnosti proti rozhodnutí, kterým stěžovateli nebyl přiznán invalidní - úrazový důchod, že stěžovateli byl přiznán částečný invalidní důchod na základě lékařského posudku, přičemž nedošlo k poruše procesních principů a ani v průběhu řízení ke změně zdravotního stavu, která by ovlivnila předchozí posudkové závěry.
Požadovaný důchod je podmíněný zdravotním stavem a rozhodování závisí na znalci, resp. odborném lékařském posudku. Ve věcech důchodového zabezpečení před soudem jako prvostupňový orgán rozhodují posudkové komise MPSV. Soud vycházel správně z jejich závěru, které doplnil znaleckým posudkem z oboru lékařství, jímž byly původní závěry jednoznačně potvrzeny. V tom směru se od sebe neliší jak rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, tak Vrchního soudu v Praze, které jednaly ve věci samé, tak týchž soudů, které rozhodovaly o návrhu na obnovu řízení.
Ústavní soud není odvolací instancí proti rozhodnutím obecných soudů, pokud nejsou v rozporu se základními právy a svobodami stěžovatele, zaručenými Ústavou ČR, Listinou základních
práv a svobod, či mezinárodní smlouvou. Odvolání stěžovatele na čl. 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod i čl. 30 odst. 1 je uvedeno bez příčinných souvislostí k dané věci. Soudce zpravodaj neshledal, že by rozhodnutím soudů byla porušena ustanovení, jednak že mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvláštní ochranu v pracovních vztazích a na pomoc při přípravě povolání, jednak že občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Musel tedy dospět k závěru, že návrh stěžovatele je zjevně neopodstatněný.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 1995
JUDr. Vladimír P a u 1 soudce zpravodaj