ECLI:CZ:US:1995:1.US.138.94
sp. zn. I. ÚS 138/94
Usnesení
Sp. zn. I. ÚS 138/94
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky M.L., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 1. 2. 1993, čj. 3053/91, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva financí České republiky ze dne 12. 1. 1994, čj. 224/69371/93 o zamítnutí restituční žádosti na konfiskovaný majetek - nemovitost v R., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka svým podáním ze dne 20. 9. 1994 namítala nesprávnost závěrů zamítavých rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 1. 2. 1993, čj. 3053/91,a Ministerstva financí ČR ze dne 12. 1. 1994, cj. 224/69371/93, ohledně restituční žádosti na konfiskovaný majetek - nemovitost v R. Zdůraznila, že tato nemovitost byla konfiskována podle dekretu č. 108/1945 Sb. Podle názoru stěžovatelky však nebyly podmínky pro odsun a konfiskaci dle citovaného dekretu prezidenta republiky splněny, a proto pociťuje jako křivdu, když nyní z týchž důvodů je jí odmítáno právo na restituci nemovitého majetku po jejím otci. V závěru svého podání uvádí, že na soud se takto obrací poprvé.
Přípisem ze dne 14. 10. 1994 byla navrhovatelka vyzvána Ústavním soudem České republiky k odstranění vad svého podání a současně byla poučena, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude její návrh, podle §43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., odmítnut.
Výzva k odstranění vad podání byla navrhovatelce doručena dne 25. 11. 1994, lhůta k jejich odstranění uplynula 25. 12. 1994. V této lhůtě přípisem z 10. 12. 1994 sdělila navrhovatelka, že doplňuje další údaje ke svému původnímu podání. Dále dodala, že na vleklé soudní spory a obhajobu svých práv požadovaným právním zastoupením nemá bohužel finanční prostředky.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě soudem určené, přičemž vzala na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad §43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s citovaným ustanovením §43 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak, že její návrh odmítl.
Na závěr poukazuje Ústavní soud i na sdělení navrhovatelky v jejím podání, že na soud se takto obrací poprvé. V tomto směru by tedy nenaplnila předpoklad vyčerpání veškerých procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Jedná se konkrétně o možnost přezkumu rozhodnutí orgánu státní správy soudem v rámci institutu správního soudnictví.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 1995
prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR