ECLI:CZ:US:1995:1.US.57.95
sp. zn. I. ÚS 57/95
Usnesení
I. ÚS 57/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele R.P., o ústavní stížnosti, proti rozhodnutí Okresního soudu v Semilech, sp. zn. 2 T 8/95, ze dne 10. 2. 1995, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 7 To 91/95, ze dne 8. 3. 1995, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel svým podáním, ze dne 9. 3. 1995, namítal nesprávnost rozhodnutí soudu I. stupně i II. stupně, jimiž byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby. Navrhovatel poukazuje na svou nevinu a na to, že soud nemá právní podklady pro jeho držení ve vazbě. Jednání soudu v tomto směru považuje navrhovatel za účelové a nezákonné. Dovozuje, že ze strany soudu dochází k nepřímému vyřizování účtů. Nespecifikoval blíže, který z článků Listiny měl být postupem soudu porušen. Navrhovatel pouze obecně poukazuje na rozpor s Ústavou ČR a protokoly 3, 5 a 8, hlava I., čl. 1 odst. 5, Štrasburk 1993.
Přípisem, ze dne 25. 4. 1995, byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů od doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh podle §43 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.
Výzva k odstranění vad podání byla navrhovateli doručena 5. 5. 1995
Navrhovatel zareagoval na tuto výzvu přípisem ze dne 15. 5. 1995, kterým poukázal na skutečnost, že v trestním řízení mu byl ustanoven obhájce "ex offo", a proto nevidí důvod, aby si bral ve
I. ÚS 57/95
věci ústavní stížnosti právního zástupce. Setrval na tvrzení, že soud nemá podklady pro to, aby ho dále držel ve vazbě.
Svým přípisem z 15. 5. 1995 neodstranil ve stanovené lhůtě navrhovatel vady svého podání. K otázce nuceného zastoupení v řízení před Ústavním soudem nutno poukázat na ustanovení §30 zák. č. 182/93 Sb. Z tohoto ustanovení vyplývá nezbytnost zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem advokátem, komerčním právníkem nebo notářem, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. V žádném případě toto zastoupení nelze chápat za splnění institutem ustanoveného obhájce "ex offo" v rámci trestního řízení, jak se mylně domnívá navrhovatel.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 5. 6. 1995, přičemž vzal na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle §43 odst. 1 písm. a), zák. č. 182/1993 Sb., rozhodl Ústavní soud v souladu s citovaným ustanovením tak, že jeho návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 1995
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu