ECLI:CZ:US:1995:2.US.103.95
sp. zn. II. ÚS 103/95
Usnesení
II. ÚS 103/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 31. 7. 1995 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti M.V., zastoupené advokátem JUDr. J.P., takto:
Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj ve smyslu ust. §43, odst. 1 písm. b) návrh odmítl, neboť byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Stěžovatelka zaslala Ústavnímu soudu podání, který jej obdržel dne 17. 5. 1995. Stížnost směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 1994, sp. zn. 20 Co 561/93, který nabyl právní moci dne 28. 9. 1994.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neměla přiloženou plnou moc kvalifikovaného právního zástupce a podání nesplňovala náležitosti uvedené v zákoně č. 182/1993 Sb., byla doporučeným dopisem poučena o náležitostech podání a k odstranění jeho vad ji byla určena 15denní lhůta ode dne obdržení dopisu.
Doplněným podáním ze dne 5. 6. 1995 požádala stěžovatelka o prodloužení lhůty k zajištění právního zástupce. Ústavním soudem ji s ohledem na tuto žádost, byla prodloužena lhůta o jeden kalendářní měsíc ode dne doručení. Ve stanovené lhůtě doplnila
II. ÚS 103/95
stěžovatelka své podání plnou mocí právního zástupce JUDr. J.P. a připojila rovněž napadený rozsudek Krajského soudu v Brně s doplněnou doložkou nabytí právní moci.
Ve smyslu ust. §72 odst. 2 zák.č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek nabyl právní moci již 28. 9. 1994 a stížnost byla podána až 17. 5. 1995 , byla tato lhůta překročena.
Soudci zpravodaji proto nezbylo , než podanou stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zák.č. 182/1993 Sb. o d m í t n o u t .
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 31. 7. 1995 JUDr. Antonín Procházka
soudce zpravodaj