ECLI:CZ:US:1995:2.US.126.94
sp. zn. II. ÚS 126/94
Usnesení
Sp. zn. I ÚS 126/94
1
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele S.B., zastoupeného advokátem JUDr. J.M., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 3T 12/93, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 11To 209/93, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém podání ze dne 12. 9. 1994 poukazoval na to, že rozhodnutím, kterým byl uznán vinným pokusem trestného činu těžkého ublížení na zdraví jako zvlášť nebezpečný recidivista, sp. zn. 3T 12/93, došlo k porušení jeho lidských práv, zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Sp. zn. II ÚS 126/94
Ústavní soud vyrozuměl navrhovatele ohledně vad jeho podání přípisem, který mu byl doručen oproti podpisu dne 29. 9. 1994. Současně mu byla poskytnuta do 20. 10. 1994 lhůta k odstranění vad.
Tato lhůta byla na žádost navrhovatele a advokáta, určeného navrhovateli ČAK, prodloužena do 1. 12. 1994 a následně do 31. 12. 1994.
Dne 30. 11. 1994 byla Ústavnímu soudu doručena plná moc, vystavená k zastupování před Ústavním soudem, pro JUDr. J.M., spolu s ústavní stížností, zpracovanou tímto advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. 3T 12/93 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 11To 209/93, s tím, že těmito rozsudky orgánu veřejné moci došlo k porušení základního práva a svobody navrhovatele, zakotveného v č1. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., neboť během trestního řízení nebylo důsledně aplikováno ustanovení §2 odst. 5 a 6 tr. ř. a bylo porušeno ustanovení §89 odst. 1 a) tr. Ř. Z těchto důvodů pak navrhoval zrušení obou napadených rozhodnutí.
Ústavní soud si vyžádal spis Městského soudu v Praze, sp. zn. 3T 12/93, přezkoumal návrh navrhovatele, napadená rozhodnutí a jim předcházející řízení a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb.
Dle ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Z vyžádaného spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 3T 12/93, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí o posledním opravném prostředku, tj. rozsudek Vrchního soudu v Praze,
Sp. zn. II ÚS 126/94
Sp. zn. II ÚS 126/94
sp. zn. 11 To 209/93, nabyl s ohledem na ustanovení §139 tr. ř. právní moci dne 6. 1. 1994. Protože návrh navrhovatele byl podán k přepravě dne 12. 9. 1994, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatele dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po 60ti denní lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 7. 2. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR