ECLI:CZ:US:1995:2.US.146.94
sp. zn. II. ÚS 146/94
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA II. ÚS 146/94
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 12. 6. 1995 soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti M.Š., zastoupené advokátem JUDr. J.O., takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t se odmítá .
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ust. §43 odst. 1 písm. f) návrh odmítá, neboť podaná stížnost je nepřípustná.
Stěžovatelka podala k Ústavnímu soudu ČR návrh, který uvedený soud obdržel dne 18. 10. 1994. Vzhledem k tomu, že podání nesplňovalo podmínky stanovené zák.č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, byla vyzvána k odstranění vad podání ve lhůtě do 1 měsíce od obdržení písemné výzvy.
Ve stanovené lhůtě doplnila navrhovatelka své podání a uvedla, že podanou ústavní stížností napadá pravomocné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 1994, čj. 29 Ca 16694-2, kterým byl odmítnut podaný opravný prostředek proti rozhodnutí O.Ú. Z., pozemkového úřadu ze dne 5. 5. 1994, čj. 7644/92-Ha, jímž pozemkový úřad neschválil dohodu o vydání nemovitostí, uzavřenou podle §9 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. ve
II. ÚS 146/94
znění pozdějších změn a doplňků.
Důvodem k odmítnutí návrhu na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu Krajským soudem v Brně byla skutečnost, že právní zástupkyně stěžovatelky byla komerční právničkou a jako taková je oprávněna poskytovat právní pomoc pouze a za podmínek daných ust. §2 odst. 1, 2 zák.č. 209/1990 Sb. o komerčních právnících a pomoci jimi poskytované. V daném případě však stěžovatelka nesplňuje podmínky uvedené v ust. §2 odst. 2 zák.č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků. Odvolací soud dovodil, že návrh byl podán osobou, která k jeho podání není oprávněna, a to vzhledem k plné moci přiložené k podání, neboť komerční právník může zastupovat fyzické osoby pouze za předpokladu shora citovaných ustanovení právních předpisů.
Stěžovatelka odůvodnila své podání tím, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno její základní právo uvedené v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Soudce zpravodaj si vyžádal k podané ústavní stížnosti vyjádření Krajského soudu v Brně a spis vedený u téhož soudu, pod sp. zn. 29 Ca 166/94. Z vyjádření Krajského soudu v Brně vyplývá , že tento soud odmítá námitky stěžovatelky pokud se týká porušení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť uvádí, že vlastnické právo, jehož ochrany se navrhovatelka dovolává, nabývá oprávněná osoba podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění změn a doplňků, teprve na základě pravomocného rozhodnutí správního orgánu, jímž se vlastnické právo obnovuje, za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek. Do doby vydání pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu nejde o vlastnické právo k nemovitosti, ale o nárok na vydání nemovitostí ve smyslu příslušného restitučního zákona.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Brně a dále z jeho vyjádření je zřejmé, že v dané věci nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí o nároku stěžovatelky na vydání nemovitostí ve smyslu zák.č.
-5-
II. ÚS 146/94
229/1991 Sb. Především dosud neskončilo správní řízení u pozemkového úřadu tak, jak to ukládá ust. §9 odst. 4 zák.č. 229/1991 Sb., jímž by byl postaven najisto jednak nárok oprávněné osoby k žalovaným nemovitostem a jednak rozsah navráceného majetku. Takovéto rozhodnutí by pak bylo možno napadnout opravným prostředkem ve smyslu příslušných ustanovení o.s.ř. V ostatním odkazuje Krajský soud v Brně na odůvodnění svého usnesení.
Vzhledem k tomu, že zastavením řízení nedošlo ke konečnému rozhodnutí ve věci samé nelze ústavní stížností napadat citované usnesení Krajského soudu v Brně.
Podaná ústavní stížnost je pak ve smyslu ust. §72 odst. 4 ve vztahu k §75 odst. 1 zák. 182/1993 Sb. nepřípustná.
Soudci zpravodaji tak nezbylo, než ústavní stížnost ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. f) - o d m í t n o u t .
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR se nelze odvolat.
V Brně dne 12.6.1995 Antonín Procházka
soudce zpravodaj ÚS ČR