ECLI:CZ:US:1995:3.US.106.95
sp. zn. III. ÚS 106/95
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele P.P., o návrhu ze dne 22. května 1995, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrh, podaný Ústavnímu soudu České republiky dne 24. května 1995, navrhovatel označil jako ústavní stížnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 30. června 1993, sp. zn. 6 Cz 46/91. Uvedl, že hodlá uplatnit náhradu škody, způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu či nesprávným úředním postupem, a proto se domáhá toho, aby rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo dáno do souladu s Ústavou ČR.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou /§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb./. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení /§72 odst. 3 a §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb./.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. 12 C 250/93, zejména pak rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cz 46/91, ze dne 30. června 1993, a usnesení Okresního soudu v Bruntále č. j. 12 C 250/93-177, ze dne 1. prosince 1994, bylo zjištěno, že rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, proti němuž stížnost navrhovatele směřuje, byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. srpna 1990, č. j. 12 C 215/88-116, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. března 1991, č.j.16 Co 60/91-155, a to ve výrocích, jimiž byl navrhovateli přiznán nárok na 7 433,70 Kčs s přísl. proti žalovanému s. p. A. Současně byla zrušena rozhodnutí, týkající se nákladů řízení.
Po vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze byla věc vrácena k řízení Okresnímu soudu v Bruntále, který poté, co navrhovatel vzal návrh zpět, řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení. Usnesení označeného soudu nabylo právní moci 24. ledna 1995.
Z výše uvedených skutečností bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatel v řízení u Okresního soudu v Bruntále nepokračoval, svůj návrh vzal zpět, a tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho tvrzeného práva poskytuje. Z tohoto důvodu byl návrh mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, ve smyslu §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut. Pro odmítnutí by zřejmě byly dány důvody i dle §43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, tj. pro nedodržení lhůty k podání stížnosti, stanovené v §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 14. června 1995
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj