ECLI:CZ:US:1995:4.US.154.95
sp. zn. IV. ÚS 154/95
Usnesení
IV. ÚS 154/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 1. srpna 1995 ve věci ústavní stížnosti 1) J.B., 2) A.H., obou zastoupených advokátem JUDr. L.H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. dubna 1995, čj. 15 Co 108/94-35, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16.11. 1993, čj. 7 C 229/93-18, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, zamítající žalobu stěžovatelů, aby byla zrušena kupní smlouva uzavřená dne 8. 12. 1977,registrovaná bývalým SN v H.K., pod sp. zn. Reg. I 995/77, a to v části o převodu pozemkové parcely č. 279/8 role, zapsané na listu vlastnictví č.12 kat. území R., stěžovatelky setrvávají na svém stanovisku, že v
2 - IV. ÚS 154/95
projednávané věci je naplněna skutková podstata uvedená v ustanovení §8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, kteréžto ustanovení krajský soud nesprávně interpretoval, a domáhají se proto toho, aby jejich ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové bylo zrušeno.
Také oprávněnost nároku opírajícího se o ustanovení §8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je třeba posuzovat, jak správně uvedl již Okresní soud v Hradci Králové, v úzké návaznosti na preambuli k citovanému zákonu, v níž je vyjádřen zákonodárcův záměr zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 - 1989. Tato část preambule vymezuje tedy prostor pro uplatnění restitučních nároků podle zmíněného zákona jen pro případy majetkových křivd, jinak vyjádřeno, fakt majetkové křivdy je nepodmíněným předpokladem jakéhokoli dalšího postupu podle citovaného zákona č. 229/1991 Sb. V této souvislosti Okresní soud v Hradci Králové zjistil ze spisů R I 516/66, R I 463/71 a R I 995/77 bývalého SN, že pozemek, o který v projednávané věci jde, byl nabyvatelem V.T. ještě zakoupen, nicméně jmenovaným byl ve smluvním sledu F.B. již darován (v souvislosti s prodejem domu) a konečně v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na domek bezplatně převeden na M.S. Z těchto zjištění tedy plyne, že také F.B. získal předmětný pozemek bez poskytnutí úplaty, ačkoli za současně převáděný domek zaplatil dohodnutou kupní cenu. Obě tyto smlouvy tak reflektují tytéž skutečnosti, totiž existenci "holého" vlastnictví k pozemkům v užívání zemědělských družstev a prvek donucení stran převodu těchto pozemků v případě, kdy současně byla převáděna i obytná stavba (instrukce ministerstva spravedlnosti a ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 8 ze dne 19. května 1964 č. 297/64-MS-OK a čj. 61.516/64-MZ-práv.). Také F.B. již tedy participoval na procesu, v němž
- 3 - IV. ÚS 154/95
i předmětný pozemek byl převáděn bez poskytnutí úplaty, takže za tohoto stavu věci je tvrzení o existenci majetkové křivdy evidentně neopodstatněné.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 1. srpna 1995
prof. JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj