ECLI:CZ:US:1995:4.US.244.95
sp. zn. IV. ÚS 244/95
Usnesení
IV. ÚS 244/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 7. listopadu 1995 ve věci ústavní stížnosti R., zastoupené advokátem JUDr. M.Š., proti rozhodnutí F.ú. L., ze dne 3. 5. 1995, sp. zn. 7/95, a rozhodnutí F.ř. Ú., ze dne 3. 10. 1995, sp. zn. 14822/140/95, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti ze dne 3. 10. 1995, doplněné podáním ze dne 31. 10. 1995, jež směřuje proti shora uvedeným rozhodnutím F.ú. L., a F.ř. Ú., stěžovatel navrhuje zrušení obou napadených rozhodnutí, a to v podstatě z toho důvodu, že napadená rozhodnutí mají celou řadu vad, zejména procesních. Tato rozhodnutí, ukládající stěžovateli daňovou povinnost z prodeje nemovitosti, vycházejí totiž ze zákona č. 322/1993 Sb., jenž byl vyhlášen ve Sbírce zákonů až 30. 12. 1993, takže stanovení účinnosti od 1. 1. 1994
2 - IV. ÚS 244/95
znamenalo, že nabyl účinnosti dříve, než se veřejnost o tomto zákoně mohla ze Sbírky zákonů dozvědět. Podle názoru stěžovatele je takto stanovená účinnost v článku IV. zákona č. 322/1993 Sb., v rozporu s §5 odst. 2 zákona č. 545/1992 Sb., neboť nešlo a nemohlo jít o naléhavý obecný zájem, kterým by byla stanovena jiná účinnost zákona. Neplánovaný výdaj na nově vyměřenou daň ve výši Kč 930 689,- , který navíc nelze uznat za výdaj k dosažení a udržení příjmů, výrazně ohrozil další podnikatelský záměr stěžovatele, kterému tím vzniká vážná újma. Stěžovatel se domnívá, že jsou splněny podmínky podání ústavní stížnosti podle §75 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť v řízení o podaných opravných prostředcích dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká značná újma zadržováním zmíněné částky po dobu jednoho a půl roku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti stěžovatel současně navrhuje zrušení ustanovení článku IV. zákona č. 322/1993 Sb., a to pro jeho rozpor s §5 odst. 2 zákona č. 545/1992 Sb.
Ve svých podáních stěžovatel sám připouští, že dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a to proto, že ještě nepodal žalobu na přezkoumání zmíněných správních rozhodnutí ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem (§247 a násl. o. s. ř.). V takovém případě však Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti podle ustanovení §75 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pouze tehdy, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku podle odst. 1 dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Tato podmínka však v projednávané věci není splněna, k čemuž třeba dodat, že stěžovatel ve skutečnosti sleduje zrušení ustanovení článku IV. zákona č. 322/1993 Sb., k takovému návrhu není však vzhledem k nepřípustnosti jeho ústavní stížnosti podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. legitimován ( §74 zákona č. 182/1993 Sb.).
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustnou podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
3 - IV. ÚS 244/95
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 1995
prof. JUDr. Vladimír Čermák
soudce zpravodaj