ECLI:CZ:US:1995:4.US.57.95
sp. zn. IV. ÚS 57/95
Usnesení
IV. ÚS 57/95 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti TS., zastoupené advokátem JUDr. Z.P., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 1994, čj. 18 Co 118/94-104, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 16. 3. 1995 doručena ústavní stížnost TS., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 11. 1994, čj. 18 Co 118/94-104, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 7. 1994, čj. 6 C 106/92-82, o uložení povinnosti uzavřít se S. a A.J., dohodu o vydání věci podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, a to chaty na pozemkové parcele č. 1076 v k. ú. S.
TS., je přesvědčena, jak uvádí v ústavní stížnosti, že výše uvedenými rozhodnutími byly porušeny principy upravené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
IV. ÚS 57/95
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
(dále jen "zákon"), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, případně dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Vzhledem k tomu, že k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie napadeného rozhodnutí, jak požaduje ustanovení §72 odst. 4 zákona, byl právní zástupce TS vyzván k jejímu předložení a zároveň požádán, aby tato kopie byla opatřena doložkou o jeho právní moci. Dne 27. 3. 1995 obdržel Ústavní soud požadovanou kopii s vyznačením doložky právní moci (rovněž v kopii), ze které vyplývá, že předmětné rozhodnutí mělo nabýt právní moci dne 19. 1. 1995.
Ústavní soud si v souvislosti s opatřením podkladů pro své rozhodnutí vyžádal spis vedený pod sp. zn. 6 C 106/92 z něhož však zjistil, že rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci již 9. 1. 1995. Jestliže tedy ústavní stížnost byla, podle razítka podací pošty, podána dne 15. 3. 1995, byl tento úkon nepochybně učiněn po uplynutí lhůty stanovené zákonem.
Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti tak, že ji jako návrh podaný po zákonné lhůtě podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. května 1995
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj