ECLI:CZ:US:1996:2.US.148.96
sp. zn. II. ÚS 148/96
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti podané P.P., proti usnesení ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 10/96, ze dne 18. 4. 1996, a o návrhu na zahájení řízení, mimo ústní jednání takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 25. 5. 1996 se na Ústavní soud obrátil s ústavní stížností proti usnesení ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 10/96, ze dne 18. 4. 1996, podanou k poštovní přepravě dne 30. 5. 1996 P.P. Svou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení výše uvedeného usnesení Ústavního soudu České republiky, kterým byla soudcem zpravodajem odmítnuta jeho ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě, kterou stanoví zákon o Ústavním soudu. Návrh byl spojen s návrhem na zrušení ustanovení §43 odst. 2 téhož zákona o Ústavním soudu a s návrhem na zahájení kárného řízení se soudcem zpravodajem, který usnesení napadené touto ústavní stížností vydal.
Stěžovatel nepodal ústavní stížnost prostřednictvím právního zástupce, jak to požaduje ustanovení §30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Proto jej soudce zpravodaj vyzval k odstranění vad návrhu ve lhůtě 20 dnů. V této lhůtě stěžovatel odpověděl, že podle jeho názoru z ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu neplyne povinnost stěžovatele postarat se o své zastoupení.
Na základě takto vyjádřeného stanoviska stěžovatele soudce zpravodaj návrh posoudil následujícím způsobem. Pokud jde o vlastní ústavní stížnost, byl nucen konstatovat, že zákon o Ústavním soudu v ustanovení §43 odst. 1 písm. a) výslovně stanoví, že soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
Avšak ani v případě, že by stěžovatel vady návrhu odstranil, nemohl být ve věci úspěšný. Zákon o Ústavním soudu v ustanovení §43 odst. 2 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu o odmítnutí návrhu podle §43 odst. 1 téhož zákona je nepřípustné. V rozhodnutí byl stěžovatel na tuto skutečnost výslovně, upozorněn. Podle §43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji by proto i v tomto případě nezbylo, než návrh odmítnout.
Vzhledem k tomu, že návrh byl odmítnut, nejsou naplněny podmínky pro projednání akcesorického návrhu na zrušení výše uvedeného ustanovení zákona o Ústavním soudu. Pokud jde o návrh na zahájení kárného řízení, je příslušný k jeho podání v souladu s ustanovením §134 odst. 1 zákona o Ústavním soudu předseda Ústavního soudu. Stěžovatel je v tomto případě k podání takového návrhu zjevně neoprávněn, a proto byl v této části návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 1996
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR