Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 07.03.1996, sp. zn. II. ÚS 267/95 [ usnesení / BROŽOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1996:2.US.267.95

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1996:2.US.267.95
sp. zn. II. ÚS 267/95 Usnesení II. ÚS 267/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L.K., zastoupeného advokátkou JUDr. I.B., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 1995, sp. zn. 4 Cdo 53/94, takto: Ústavní stížnost se o d m í t á. Odůvodnění: Navrhovatel se svým návrhem ze dne 6. 11. 1995, podaným k přepravě na poštu dne 7. 11. 1995, domáhal vydání nálezu, kterým by bylo ústavní stížnosti vyhověno a zrušeno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 7. 1995, sp. zn. 4 Cdo 53/94. Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh, podaný ve lhůtě, stanovené zák. č. 182/1993 Sb. Dle ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak již bylo Ústavním soudem judikováno, např. pod sp. zn. II. ÚS 267/95 I. ÚS 37/93, považuje Ústavní soud 60ti denní lhůtu za lhůtu procesní, neboť zák. č. 182/1993 Sb. - jenž ji upravuje - je procesním předpisem, který v případě opožděného podání návrhu přikazuje návrh odmítnout, zatímco v případě nedodržení lhůty hmotněprávní by bylo třeba podle obecných zásad návrh věcně zamítnout. Současně však pro běh lhůty je určující znění citovaného ustanovení §72, z něhož plyne, že prvním dnem 60ti denní lhůty je již den právní moci napadeného rozhodnutí. Z připojeného spisu Okresního soudu Praha - západ, sp. zn. 5 C 413/92, Ústavní soud zjistil, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 9. 1995, poslední den 60ti denní lhůty tak připadl na 6. 11. 1995, protože navrhovatel svou ústavní stížnost podal k přepravě teprve následující den, tj. 7. 11. 1995, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatele dle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 7. 3. 1996 soudkyně Ústavního soudu ČR

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1996:2.US.267.95
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka II. ÚS 267/95
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 7. 3. 1996
Datum vyhlášení  
Datum podání 8. 11. 1995
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Brožová Iva
Napadený akt  
Typ výroku odmítnuto pro nedodržení lhůty - §43/1/b)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy  
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstřík  
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-267-95
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 27468
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-31