ECLI:CZ:US:1996:2.US.290.96
sp. zn. II. ÚS 290/96
Usnesení
II. ÚS 290/96 ČESKÁ REPUBLLKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 20.11.1996 ve věci ústavní stížnosti J.Z., zastoupeného advokátem Mgr. P.N., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 20.6.1996, čj. 29 Co 234/96-65, který nabyl právní moci dnem 28.8.1996, takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e odmítá .
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ust. §43 odst. 1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť jde o podání zjevně neopodstatněné.
Dne 24.10.1996 obdržel ústavní soud České republiky podání, které směřovalo proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem- pobočka v Liberci ze dne 20.6.1996, čj. 29 Co 234/96-65, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 21.12.1995., sp.zn. 8C 1443/92.
Těmito rozsudky byla zamítnuta žaloba stěžovatele
(dříve žalobce), proti J.Š., o odklizení překážek z pozemků, které na ně navezl v souvislosti jednak s rekultivací potoka a jednak při plnění podmínek dohody uzavřené mezi účastníky k provedení terénních úprav pozemků a jejich uvedení do původního stavu.
Odvolací soud ve svém řízení zopakoval podstatnou část důkazů, přezkoumal řízení jemu předcházející i napadený rozsudek a konstatoval, že rozsudek soudu I. stupně plně odpovídá ve svých závěrech zjištěnému skutkovému stavu a vyvozeným právním závěrům. Vzhledem k výše uvedenému jej potvrdil, ve výroku, kterým byla žaloba zamítnuta a rozhodl jinak pouze v části, týkající se nákladů řízení.
Stěžovatel ve svém podání uvádí, že napadenými rozsudky bylo zasaženo do jeho ústavou zaručeného práva vlastnit majetek podle č1. 11 Listiny základních práv a svobod. Soudy však svými rozhodnutími neoprávněný zásah do vlastnického práva neodstranily, ale naopak potvrdily.
Soudce zpravodaj konstatoval, že Ústavní soud České republiky není dalším odvolacím soudem v soustavě obecných soudů České republiky a nepřísluší mu proto znovu "hodnotit" již provedené hodnocení důkazů obecnými soudy.
Z již citovaného rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že opětovným provedením podstatné části důkazů soud velmi pečlivě prošetřil skutečnosti tvrzené žalobcem a na jejich základě dospěl k závěrům (skutkovým i právním), které mají dostatečnou oporu v provedeném dokazování.
Tím, že stěžovatel (dříve žalobce) neunesl v části své žaloby důkazní břemeno a jím uváděné skutečnosti byly vyvráceny výpověďmi svědků, nelze dospět k závěru, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení čl.11 Listiny základních práv a svobod.
II.ÚS 290/96
Ochrana vlastnictví (resp. vlastnických práv stěžovatele) došla v řízení před obecnými soudy dostatečné soudní ochrany.
Soudci zpravodaji proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout (§43 odst.1 písm.c) zák.č. 182/1993).
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.
V Brně dne 20.11.1996 JUDr. Antonín Procházka
soudce zpravodaj