ECLI:CZ:US:1996:3.US.190.96
sp. zn. III. ÚS 190/96
Usnesení
III. ÚS 190/96-5
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů 1/ L.V. a 2/ J.V., zastoupených advokátem JUDr. V.Š., o návrhu z 10. července 1996, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 10. července 1996 se navrhovatelé domáhali přezkoumání rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 12. května 1993, sp. zn. 9 Co 657/92, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. října 1992, sp. zn. 6 C 272/91. Uvedli, že těmito rozhodnutími byl porušen čl. 10 Ústavy a čl. 11 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb. a navrhli, aby byl výše označený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušen.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li návrh nepřípustný a nestanoví-li zákon jinak /§72 odst. 1, §43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb./.
Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 1993, označeného č. j. 9 Co 657/92-42, a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. února 1996 bylo zjištěno, že rozhodnutí, napadené stížností, nabylo právní moci dne 12. července 1993. Soud svým výrokem o přípustnosti dovolání proti rozsudku pak poskytl stěžovatelům k ochraně práv právo dovolání a stěžovatelé je, jako poslední prostředek, který zákon k ochraně práva poskytuje, uplatnili. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky, označeným č. j. 3 Cdon 214/96-51, bylo dovolání odmítnuto. Stížnost ze dne 10. července 1996 proti usnesení Nejvyššího soudu ČR nesměřuje. Jak vyplývá z ustanovení zák. č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje /§75 odst. 1/, a pokud nesměřuje proti rozhodnutí o tomto posledním prostředku /§72 odst. 1, 2 a 4/.
S ohledem na uvedená zjištění a na citovaná právní ustanovení byla stížnost, napadající rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 6 C 272/91, jako nepřípustná odmítnuta /§43 odst. 1 písm. f) zák, č. 182/1993 Sb./.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 30. července 1997
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj