ECLI:CZ:US:1996:3.US.262.96
sp. zn. III. ÚS 262/96
Usnesení
III. ÚS 262/96-4
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů 1/ DZ, 2/ M.V. a 3/ RNDr. M.P., zastoupených advokátem JUDr. P.K., o návrhu z 27. září 1996, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatelů, označené jako ústavní stížnost proti nezákonnému zásahu orgánů veřejné moci do základních práv stěžovatelů v souvislosti se schvalováním aktualizace koncepce rozvoje dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla v ČR do roku 2005. Uvedli, že Vláda České republiky projednala materiál Ministerstva dopravy ČR, obsahující aktualizaci koncepce dalšího rozvoje nedůležitějších komunikací silniční a dálniční sítě v ČR, schválené v roce 1993. Usnesením č. 695 z 6.12.1995, schvalujícím aktualizaci a novelizaci koncepčního materiálu z oblasti dopravy bez posouzení vlivů na prostředí, nebyl respektován postup podle §14 zák. č. 244/1992 Sb. a došlo tak k porušení čl. 35 odst. 2 a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhli, aby označeným odpůrcům Ústavní soud zakázal až do odstranění protiprávního stavu postupovat podle usnesení č. 695 z 6. 12. 1995 a přikázal jim postupovat ve smyslu Ústavy a zákona, tj. provést náležité posouzení aktualizace výše uvedené koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. a teprve poté projednat tento materiál druhým odpůrcem.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku,
III. ÚS 262/96-5
který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Z obsahu návrhu z 27. září 1996, jakož i z obsahu spisu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 37/96 bylo zjištěno, že navrhovatelé podali ústavní stížnost, směřující proti usnesení č.695 Vlády České republiky již 5. února 1996. Ústavní soud rozhodnutím sp. zn. III. ÚS 37/96, ze dne 4. dubna 1996, ji jako zjevně neopodstatněnou podle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítl. Své rozhodnutí mj. odůvodnil tím, že dotčené usnesení vlády nemá charakter opatření nebo jiného zásahu orgánu veřejné moci, kterým by bylo porušeno základní právo nebo svoboda, zaručené ústavními zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy a nezakládají se jím žádná nová práva či povinnosti občanům. Týká se pouze financování výstavby dálnic a silnic, jehož koncepce byla schválena v roce 1993.
Vzhledem k tomu, že obsah stížnosti, zaslané Ústavnímu soudu dne 27. září 1996 a doručené 30. září 1996, směřuje rovněž proti výše citovanému usnesení Vlády České republiky, bylo rozhodnuto podle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. tak, jak ve výroku obsaženo, když pokud jde o odůvodnění usnesení, odkazuje se na výše uvedená konstatování a na vyčerpávající a přiléhavé odůvodnění, obsažené v usnesení sp. zn. III. ÚS 37/96 ze dne 4. dubna 1996, s nímž se i v této věci soud ztotožňuje. I když stěžovatelé v bodě VII/ návrhu uvádí, že vyčerpali všechny procesní prostředky k ochraně svých práv a podali žalobu u Vrchního soudu v Praze a poté, co označený soud řízení sp. zn. 7 A 17/96 usnesením ze dne 17. července 1996 zastavil, podali stížnost k Ústavnímu soudu v zákonné lhůtě, je třeba uvést, že jejich stížnost, jak vyplývá z návrhu výroku, nesměřuje proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, nýbrž výlučně proti citovanému usnesení vlády č. 695 ze dne 6. prosince 1995. Z tohoto důvodu jde také o stížnost podanou po lhůtě, stanovené §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 27. listopadu 1996
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj