ECLI:CZ:US:1996:4.US.108.96
sp. zn. IV. ÚS 108/96
Usnesení
IV. ÚS 108/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti DŠ., zastoupeného likvidátorem M.N., proti usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 38 Co 28/96, ze dne 29. 1. 1996, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně, kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu Brno - venkov ze dne 23. 10. 1995, čj. 7 C 826/94-139, o přerušení řízení, s tvrzením, které však nijak blíže nespecifikuje, že uvedeným rozhodnutím krajského soudu bylo porušeno jeho právo na rovné postavení před soudem podle čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR a právo na ochranu jeho práv u nestranného soudu podle č. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu Brno - venkov, sp. zn. 7 C 826/94, který si připojil, že uvedený soud v řízení o návrzích 32 žalobců proti žalovaným 1) K., 2) DŠ., o určení neplatnosti kupních smluv, vydal dne 23. 10. 1995 usnesení, čj. 7 C 826/94-139, jímž uvedené řízení podle §109 odst. 2
2 - IV. ÚS 108/96
písm.c) o.s.ř. přerušil, když zjistil, že u Okresního soudu v Hodoníně jsou vedena řízení o vydání majetkových podílů žalobců, v nichž bude muset uvedený soud vyřešit otázku, zda žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, či zákona č. 42/1992 Sb.
Krajský soud v Brně, který se věcí zabýval z podnětu odvolání žalobců proti citovanému usnesení soudu I. stupně, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud I. stupně řízení přerušil podle §109 odst. 2 písm. c) o.s.ř., přitom z dikce tohoto ustanovení je třeba dovodit, že je pouze na úvaze soudu, zda řízení přeruší, neboť zákon mu takovou povinnost neukládá (na rozdíl od případů, na něž se vztahuje ustanovení §109 odst. 1 o.s.ř.). Za tohoto stavu pak rozhodujícím kritériem pro použití uvedeného ustanovení může být jen hospodárnost řízení, přitom podle odvolacího soudu právě opatření soudu I. stupně k hospodárnosti řízení nepřispěje, když pokračování v řízení by bylo vázáno na celkem 27 soudních sporů, probíhajících u Okresního soudu v Hodoníně, přičemž řada z nich byla zahájena až v roce 1995. Za této situace není reálné, že by došlo k zefektivnění tohoto řízení, když soud I. stupně si v tomto jediném řízení může otázku toho, zda žalobci mají či nemají nároky podle zákona č. 229/1991 Sb. a zákona č. 42/1992 Sb., vyřešit sám.
Ústavní stížnost není důvodná. Krajský soud v Brně v odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí náležitě a zcela přesvědčivě vysvětlil, z jakých důvodů nepovažuje v dané věci přerušení řízení podle §109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. za vhodné. Tímto svým rozhodnutím nijak z rámce ústavnosti nevybočil. Z obsahu připojeného spisu nebylo také zjištěno nic, co by nasvědčovalo tomu, že by v řízení před krajským soudem došlo k porušení rovnosti účastníků řízení, případně, že by napadené rozhodnutí nebylo vydáno nestranným soudem. Samu skutečnost, že stěžovatel nesouhlasí s rozhodnutím krajského soudu, které je navíc rozhodnutím procesní povahy, za zásah do jeho ústavně zaručených práv a svobod považovat nelze. Z uvedených důvodů byla proto ústavní stížnost jako zjevně
- 3 - IV. ÚS 108/96
neopodstatněná odmítnuta podle §43 odst. 1 písm c) zákona č. 182/1993 Sb., aniž by Ústavní soud stěžovatele dále vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. června 1996
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj