ECLI:CZ:US:1996:4.US.173.96
sp. zn. IV. ÚS 173/96
Usnesení
IV. ÚS 173/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti A.B., V.B. a Ing. V.B., všech zastoupených advokátem JUDr. V.J., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 3. 1996, sp. zn. 12 Co 1/96, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 2. 11. 1994, sp. zn. 7 C 84/92, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení a SP L., jako vedlejšího účastníka, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 27. 6. 1996 se stěžovatelé domáhají zrušení rozsudků uvedených v závětí tohoto usnesení a dále pak zrušení některých ustanovení zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, jakož i zrušení ustanovení čl. II., odst. 2 zákona č. 116/1994 Sb. Stížnost odůvodňují tím, že uvedenými rozhodnutími soudů byla porušena jejich základní lidská práva a svobody, když soudy zcela neodpovídajícím způsobem vyložily ustanovení §3
IV. ÚS 173/96
odst. 4, písm. c) zákona č. 87/1991 Sb. V ústavní stížnosti se dále uvádí, že ve věci bylo zároveň podáno dovolání, které bylo odvolacím soudem výslovně připuštěno podle §238 odst. 2 písm. a) o.s.ř.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se výslovně nepovažuje pouze návrh na povolení obnovy řízení. Jak vyplývá z ústavní stížnosti samotné, jakož i z ověření, které ústavní soud provedl u Okresního soudu v Klatovech, bylo v předmětné věci podáno dovolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Je tedy zřejmé, že podmínky přípustnosti ústavní stížnosti splněny nebyly a nejsou. Ústavní soud také neshledal, že by zde byly skutečnosti, pro které by měl přijmout ústavní stížnost i bez splnění výše uvedené podmínky (§75 odst. 2 zákona o ústavním soudu). Z těchto důvodů tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než aby podaný návrh jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. f) odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. srpna 1996
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj