ECLI:CZ:US:1996:4.US.29.96
sp. zn. IV. ÚS 29/96
Usnesení
IV.ÚS 29/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl o ústavní stížnosti L.R., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 1994, sp. zn. 12 Co 51/94, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 6. 1993, sp. zn. 7 C 403/91, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 29. 1. 1996 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím s tvrzením, že "postupem soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces ve smyslu Ústavy čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, zaručené též ust. čl. 36 odst. 1 Úmluvy, a ve svém důsledku bylo tak porušeno právo navrhovatelky vlastnit majetek,
IV. ÚS 29/96
zaručené v ust. čl. 11 Ústavy". Stěžovatelka požaduje, aby Ústavní soud vydal nález, že napadené rozsudky nejsou v souladu s ustanoveními čl. 1, čl. 2 odst. 4, č1. 11, čl. 12 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a proto se zrušují.
Při posuzování ústavní stížnosti se Ústavní soud nejprve zaměřil na splnění jejích formálních a obsahových náležitostí, tak, jak je požaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon"). Zkoumal především, zda předmětná ústavní stížnost byla podána v zákonné šedesátidenní lhůtě (§72 odst. 2 zákona). Ústavní soud zjistil, že k ústavní stížnosti, ve které je uvedeno datum sepsání 22. 6. 1994, byl připojen podací lístek, který je opatřen razítkem pošty P., s datem 22. 6. 1994. Ze záznamu sepsaného dne 30. 1. 1996, který je založen ve spisu Ústavního soudu vedeném pod sp. zn. IV. ÚS 29/96, vyplývá, že podání paní L.R., ze dne 22. 6. 1994, které Ústavnímu soudu předal advokát JUDr. P., soudní kancelář obdržela k zapsání do rejstříku dne 29. 1. 1996. Šetřením bylo zjištěno, že písemnost, údajně odeslaná dle přiloženého podacího lístku, nebyla ústavnímu soudu nikdy doručena. Obdobné šetření, jak vyplývá ze spisu, bylo provedeno již 22. 11. 1995, s tím, že takové podání není v rejstříku Ústavního soudu evidováno, nebylo doručeno poštou, ani osobně.
S ohledem na uvedená fakta Ústavní soud požádal ČP,
IV. ÚS 29/96
o prošetření podacího lístku s datem 22. 6. 1994. Ze zprávy doručené Ústavnímu soudu dne 19. 2. 1996 vyplývá, že bylo provedeno šetření s následujícím výsledkem. Podací lístky na A., byly zaslány poště P., jako první poště v P., dne 9. 9. 1994. Dále bylo z provozních dokladů zjištěno, že předmětné podací číslo doručené zásilky nebylo v měsíci červnu 1994 použito. Razítko s rozlišovacím znakem 67 bylo do dne 27. 10. 1995 uloženo u vedoucího pošty P., jako rezerva, kdy bylo následně vydáno do telegrafního oddělení výpravní pracovnici.
Uvedené skutečnosti vedou Ústavní soud k závěru, že předložený podací lístek není prokazatelným a hodnověrným dokladem o době, kdy byla zásilka s podáním odevzdána poště k přepravě. Žádný další důkaz v tomto směru nebyl předložen a ani případná reklamace odesílatele o správném dodání nebyla uplatněna. Ústavnímu soudu proto nezbylo než konstatovat, že ústavní stížnost doručená dne 29. 1. 1996 byla podána po uplynutí zákonné lhůty šedesáti dnů. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl, a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, aniž by stěžovatelku, resp. jejího právního zástupce, vyzýval k odstranění vad návrhu.
Vzhledem k okolnostem podání předmětné ústavní stížnosti a
IV. ÚS 29/96
charakteru zjištění, které provedla příslušná pošta, považuje soudce zpravodaj za nutné o tom informovat ČAK.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. března 1996
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj