ECLI:CZ:US:1997:1.US.167.97
sp. zn. I. ÚS 167/97
Usnesení
I. ÚS 167/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů ing. J.K. a Mgr. Z.L., zastoupených advokátem JUDr. J.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 3. 1997, sp. zn. 15 Co 46/97, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 2. 8. 1996, č.j. 5 C 146/94-75, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 3. 12. 1996, č.j. 5 C 146/94-88, soud vyhověl návrhu navrhovatelů, kterými byli stěžovatelé J.K., a uložil odpůrci - Z.D.Š. povinnost zaplatit ing. J.K. částku 116 500 Kč, Mgr. Z.L. částku 116 500 Kč a oběma stěžovatelům částku 27 384 Kč na nákladech řízení. Návrh třetího navrhovatele J.K. soud zamítl. Odpůrci
I. ÚS 167/97
byla uložena povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 9 320 Kč a náklady řízení, které platil stát, ve výši 127 Kč.
Citovaným rozsudkem krajského soudu byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že návrh stěžovatelů na zaplacení částky 116 500 Kč každému z nich byl zamítnut, výrok o poplatkové povinnosti odpůrce byl zrušen a krajský soud dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Tento rozsudek stěžovatelé napadli ústavní stížností, v níž uvedli, že jím bylo porušeno jejich základní právo vlastnit majetek, zakotvené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 1 odst. 1 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a že došlo k porušení článků 1, 3, 4 Listiny.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Podmínky tohoto ustanovení jsou v rozhodování věci splněny. Jak Ústavní soud zjistil, bylo v souzené věci dne 17. 4. 1997 podáno dovolání. Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Z napadeného rozsudku je zřejmé, že jím krajský soud rozsudek okresního soudu ve věci samé změnil, neboť oběma rozsudky byla rozdílně deklarována práva a povinnosti v právních vztazích účastníků (srov. B/D/M: Občanský soudní řád - komentář, 2. vydání, C.H. Beck, Praha 1996). V souzené věci tedy zákonný dovolací důvod byl nepochybně naplněn. Podané dovolání je proto nutno považovat za procesní prostředek ve smyslu ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. např. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 3, C.H. Beck Praha 1995, str. 311).
I. ÚS 167/97
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 1997
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj