ECLI:CZ:US:1997:1.US.351.96
sp. zn. I. ÚS 351/96
Usnesení
I. ÚS 351/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele Ing. M.Š., o ústavní stížnosti na postup vlády ČR, takto:
Návrh s e odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem ze dne 12. 12. 1996 domáhal vydání blíže neurčeného zákona o právu občanů na informace a dále zajištění kompenzace majetkové újmy, která mu vznikla pozdními valorizacemi důchodu. Navrhovatel ve stížnosti kritizuje postup vlády i jednotlivých ministerstev při valorizacích důchodů a zároveň i jejich přístup k poskytování informací občanům s tím, že naprosto nerespektují právo občanů na informace.
Po přezkoumání tohoto nového návrhu (předchozí návrh podal navrhovatel k ústavnímu soudu 18. 11. 1996, pod sp. zn. I. ÚS 320/96) dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu, č. 182/1993 Sb., stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly porušeny a jakým konkrétním jednáním orgánu veřejné moci k tomuto porušení došlo [72 odst. 1 písm. a)
cit. zák.], z návrhu nebylo patrno, které konkrétní věci se týká, nebyly uvedeny důkazy, jichž se navrhovatel dovolává a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§34 cit. zák.).
Protože ústavní stížnost musí směřovat proti konkrétnímu rozhodnutí, opatření nebo jinému zásahu veřejné moci vůči stěžovateli, je nezbytnou podmínkou, aby stěžovatel dříve, než se obrátí na Ústavní soud, vyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, což z návrhu nebylo patrno (§75 odst. 1 cit. zák.), k návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o takovém posledním prostředku (§72 odst. 4 cit. zák.) a konečně navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§30 cit. zák.).
Pokud jde o návrh na vydání zákona o právu na informace, k vydávání zákonů není podle Ústavy ČR Ústavní soud příslušný.
Ústavní soud o nedostatcích návrhu navrhovatele vyrozuměl a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě vady návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky pro odmítnutí návrhu, a to jednak z toho důvodu, že navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené [§43 odst. 1 písm. a) cit. zák.) a, jednak proto, že k projednání návrhu není věcně příslušný [§43 odst. 1 písm. e) cit.zák.].
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně 2. dubna 1997 JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu ČR.