ECLI:CZ:US:1997:1.US.358.97
sp. zn. I. ÚS 358/97
Usnesení
I. ÚS 358/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatelky E.H., ve věci označené jako určovací žaloba na určení platnosti kupní smlouvy a určení platnosti fakturace, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 25. 9. 1997 domáhá, aby Ústavní soud určil platnost kupní smlouvy, "kde kupující je totožný s prodávajícím", a dále aby určil platnost fakturace "v případě, že se nejedná o dodané zboží ve smyslu obchodního zákoníku*, nýbrž o sériový zmetek, kterým byla odběrateli způsobena velká škoda". V obou případech je návrh stěžovatelky označen jako určovací žaloba.
Z dokladů, které stěžovatelka k ústavní stížnosti připojila, je patrno, že dne 25. 10. 1993 podala u Obvodního soudu pro Prahu 7 návrh proti odpůrci E., na zrušení úvěrové smlouvy č. 77/92 ze dne 10. 4. 1992 se všemi jejími částmi od počátku pro neplatnost. Zda a jak toto řízení skončilo stěžovatelka neuvedla, takže ze spisu není zřejmé, zda již vyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Pokud by řízení nebylo pravomocně skončeno, šlo by o návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. f), §75 odst. 1 cit. zákona].
I. ÚS 358/97
V ústavní stížnosti - jak je výše uvedeno - podává stěžovatelka žalobu, jíž se domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy a určení platnosti fakturace. Takový návrh však Ústavní soud věcně projednat nemůže. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepřísluší mu činit žádná opatření, jimiž by nahrazoval činnost obecných soudů. Jde tedy o návrh, k jehož projednání ústavní soud ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb. není příslušný.
Ústavní stížnost musí směřovat proti zásahu orgánu veřejné moci [§72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.]. V tomto případě však stěžovatelka nesplňuje další podmínku pro podání ústavní stížnosti, neboť neuvedla žádný konkrétní zásah orgánu veřejné moci, kterým by bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky. V tomto směru tedy jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu ust. §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 1997
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj