ECLI:CZ:US:1997:1.US.365.96
sp. zn. I. ÚS 365/96
Usnesení
I. ÚS 365/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. R.R., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 11. 1996, č. j. 7 Cmo 447/96-119, takto:
Ústavní stížnost s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 6. 1996, č. j. 19 Cm 316/95-100, bylo ve věci navrhovatele R., proti odpůrci Ing.
I. ÚS 365/96
R.R. (stěžovateli) o vyloučení společníka ze společnosti, zastaveno řízení a rozhodnuto o nákladech řízení s odůvodněním, že návrh na zahájení řízení a plnou moc advokátovi podepsal toliko jeden z jednatelů navrhující společnosti (ing. J.M.), zatímco podpis druhého jednatele (stěžovatele ing. R.) na návrhu připojen nebyl. To považoval soud za vadu návrhu - která nebyla vzdor jeho výzvě odstraněna - neboť podle uzavřené společenské smlouvy jednají jednatelé ve všech věcech jen kolektivně.
Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze bylo citované usnesení krajského soudu ve výroku o zastavení řízení ve věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení zrušeno a věc byla v tomto rozsahu vrácena uvedenému soudu k dalšímu řízení. Vrchní soud v odůvodnění svého usnesení dovodil, že úprava jednání jednatelů ve společenské smlouvě nemá vylučovat, aby se "kterýkoliv ze subjektů, jemuž jinak svědčí uplatnění nároků podle hmotného práva, domohl uplatnění práva u soudu". Jestliže žaloba směřuje "proti jednomu z více jednatelů, kteří mají podle společenské smlouvy jednat vždy kolektivně, je již pojmově vyloučeno vzhledem k procesnímu postavení stran ve sporu, aby žalobu s ostatními jednateli podepsal i žalovaný" (jednatel). Vrchní soud proto dospěl k závěru, že chybějící podpis druhého jednatele není překážkou, která brání projednání věci.
Citované usnesení Vrchního soudu v Praze napadl stěžovatel
I. ÚS 365/96
ústavní stížností s odůvodněním, že porušuje jeho základní právo na spravedlivý proces podle č1. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina), č1. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jeho právo na svobodné podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Proto navrhl, aby bylo toto usnesení zrušeno.
Podle ustanovení §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle přesvědčení Ústavního soudu splněny. Napadeným usnesením vrchní soud toliko zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, takže souzená právní věc dosud není skončena a soud prvního stupně musí znovu ve věci samé jednat a rozhodnout. Podání ústavní stížnosti je tedy za této procesní situace předčasné, neboť výsledek řízení u obecných soudů dosud znám není.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§43 odst. 1 písm. f), §72 odst. 3 cit. zákona].
I. ÚS 365/96
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 1997
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj