ECLI:CZ:US:1997:1.US.367.96
sp. zn. I. ÚS 367/96
Usnesení
Sp. zn. I. ÚS 367/96
ČESKÁ REPUBLIKA
Usnesení Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem v právní věci stěžovatele F.H. Sch., zastoupeného advokátkou JUDr. V.J., o ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á
Odůvodnění:
Podáním ze dne 30. 12. 1996 podal stěžovatel ústavní stížnost proti zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv občana, konkrétně návrh na zrušení stanoviska bývalé S., ze dne. 3. 2. 1992, čj. 14/384-rest/92-Pel, a rozhodnutí Ministerstva financí České republiky ze dne 8. 11. 1996, čj. 292/68777/1996. K uvedenému zásahu mělo dojít tím, že došlo k nesprávné aplikaci Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojených států amerických o vypořádání některých otevřených nároků a finančních otázek ze dne
29. 1. 1982 (dále v textu "Dohoda ČSSR - USA").
1. ÚS 367/96
Soudce zpravodaj nejprve zjišťoval, zda ústavní stížnost splňuje podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, především v §72 odst. 2, který stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů a tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
Jak z ústavní stížnosti vyplývá, uplatnil stěžovatel na základě zákona č. 403/1990 Sb. nárok na vydání věci, konkrétně domu čp. 1326 se stavební parcelou č. 2111 v katastrálním území P., a podepsal za tím účelem s B., dne 29. 5. 1991 příslušnou dohodu. Státní notářství pro Prahu 1 svým rozhodnutím odmítlo tuto dohodu registrovat s odůvodněním, že S., ve svém stanovisku ze dne 3. 2. 1992, ve shodě s Ministerstvem financí ČR, posoudila předmětnou nemovitost za vypořádanou Dohodou ČSSR - USA z roku 1982.
Stěžovatel se odvolal proti rozhodnutí Státního notářství pro Prahu 1, svůj spor dovedl až před Nejvyšší soud ČR a poté znovu až před Vrchní soud v Praze, který dne 26. 9.1995 svým usnesením řízení zastavil pro chybějící věcnou příslušnost soudu s tím, že je na navrhovateli, aby se ochrany svých práv domáhal jinými právními prostředky. Z toho lze dovodit, že stěžovatel tím vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytoval. Pokus o obnovu řízení, ostatně neúspěšný, či vyvolání dalšího stanoviska Ministerstva financí ze dne 8. 11. 1996, které z hlediska stěžovatele bylo neúspěšné, nepatří již mezi řádné opravné prostředky.
Soudce. zpravodaj musel tedy konstatovat, že podmínky citovaného §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nebyly splněny a ústavní stížnost nebyla předložena ve stanovené lhůtě.
I. ÚS 367/96
Soudce zpravodaj přesto nemohl nechat nepovšimnutou koncepci a petit předloženého návrhu ústavní stížnosti, nebo se v něm uvádí, že ústavní stížnost směřuje proti výkladu Dohody mezi vládou ČSSR a vládou USA o vypořádání některých otevřených nároků a finančních otázek ze dne 29. 1. 1982 československou stranou a na důsledky tím vzniklé. V petitu se požaduje zrušení stanoviska bývalé S., ze dne 3. 2. 1992, čj. 14/384-rest/92-Pel, a stanoviska (chybně uvedeno rozhodnutí) Ministerstva financí ČR ze dne 8. 11. 1996, čj. 292/68777/1996, jakož i zrušení rozhodnutí na ně navazujících. Tím nebyla splněna podmínka §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť stížnost směřuje proti výkladu výše zmíněné Dohody ČSSR - USA a neprokazuje, jaké ústavně zaručené základní právo nebo svoboda stěžovatele bylo porušeno, takže jde o návrh, k jehož projednání není podle čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR Ústavní soud příslušný.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) a písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, návrh ústavní stížnosti odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. dubna 1997 JUDr. Vladimír P a u 1
soudce zpravodaj