ECLI:CZ:US:1997:2.US.342.96
sp. zn. II. ÚS 342/96
Usnesení
II. ÚS 342/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele P.H., o návrhu ze dne 8. 12. 1996, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 8. 12. 1996, doručeném Ústavnímu soudu dne 11. 12. 1996, poukázal na řadu nesrovnalostí a porušování právních předpisů v jeho trestní věci, vedené pod sp. zn. 40 T 9/95, zejména zdůraznil, že obžaloba byla vypracována na podkladě výpovědí, získaných nezákonnými praktikami orgánů činných v trestním řízení, přičemž podněty a oznámení navrhovatele v tomto směru nikdo neřeší, navíc jeho vazba byla neoprávněně prodlužována, a v průběhu hlavního líčení došlo k hrubým nedostatkům v protokolaci. Dále namítal porušení jeho práv na obhajobu a skutečnost, že mu není poskytována dostatečná lékařská péče odpovídající jeho stavu. Navrhovatel proto žádal Ústavní soud o prošetření případu a nápravu v jeho trestní věci a uvedl, že nemá dostatečné finanční prostředky k tomu, aby si zajistil právní zastoupení advokátem.
II. ÚS 342/96
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl navrhovatel přípisem, doručeným mu oproti podpisu dne 20. 1. 1997, vyzván k odstranění vad, a to ve lhůtě do 20. 2. 1997. Tato výzva obsahovala mimo jiné také upozornění, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepisu návrhu, na základě plné moci, v níž je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem ČR. Dále výzva obsahovala poučení o možnosti žádat advokáta přes ČAK dle zák. č. 85/1996 Sb., a o ustanovení §83 zák. č. 182/1993 Sb., které za splnění stanovených podmínek umožňuje, aby náklady řízení před Ústavním soudem zčásti nebo zcela uhradil stát.
Ústavní soud po marném uplynutí lhůty k odstranění vad návrh znovu přezkoumal a dospěl k závěru, že se jedná o návrh, který nemá náležitosti dle zák. č. 182/1993 Sb., mimo jiné proto, že navrhovatel není zastoupen advokátem.
Za této situace a s přihlédnutím k tomu, že dne 20. 2. 1997 uplynula lhůta k odstranění vad návrhu, byl návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 3. 3. 1997 soudkyně Ústavního soudu ČR