ECLI:CZ:US:1997:2.US.425.97
sp. zn. II. ÚS 425/97
Usnesení
II. ÚS 425/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti P.B., zastoupeného JUDr. L.M., proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 7 Tp 171/97, kterým byl odložen jeho podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, za účasti Ministerstva spravedlnosti ČR jako účastníka řízení, mimo ústní jednání, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 8. 11. 1997 se navrhovatel obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 7 Tp 171/97, kterým byl odložen jeho podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Tento podnět podal stěžovatel z toho důvodu, že byl odsouzen za nenastoupení civilní služby, jak mu bylo uloženo v povolávacím příkaze. V době, kdy však na druhý povolávací příkaz již službu nastoupil, přesto Okresní soud v Karviné ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 28. 8. 1996, sp. zn. 7 T 180/95. Odvolání stěžovatele bylo zamítnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 1996, sp. zn. 5 To 519/96. Dne 25. 4. 1997 podal stěžovatel podnět Ministerstvu spravedlnosti ČR, které o něm rozhodlo výše uvedeným způsobem.
Ústavní stížnost posoudil Ústavní soud následujícím způsobem: Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1),a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V daném případě je stížnost pro porušení zákona procesním prostředkem, který trestní řád nepřiznává obviněnému, nýbrž ministru spravedlnosti (§266 odst. 1 tr. ř.). Nejsou tudíž splněny podmínky pro projednání ústavní stížnosti, jak je požaduje zákon o Ústavním soudu. Posledním procesním prostředkem, který zákon poskytoval stěžovateli, bylo odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě. Vzhledem k tornu, že usnesení Krajského soudu v Ostravě o tomto posledním procesním prostředku nabylo právní moci téměř rok před tím, než byla podána ústavní stížnost, byl Ústavní soud nucen konstatovat, že tato je nepřípustná ve smyslu
II. ÚS 425/97
ustanovení §75 odst. 1 a byla podána po lhůtě ve smyslu ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jeli podán po lhůtě pro jeho podání tímto zákonem stanovené a podle písm. f) téhož ustanovení, je-li návrh nepřípustný. Podmínky těchto ustanovení byly naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout, aniž by požadoval odstranění dalších vad podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. prosince 1997
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR