ECLI:CZ:US:1997:3.US.316.97
sp. zn. III. ÚS 316/97
Usnesení
III. ÚS 316/97-5
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele V.H., o návrhu ze dne 1. července 1997, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Návrhem, odeslaným a doručeným Ústavnímu soudu České republiky 26. srpna 1997, se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozsudku Okresního soudu vDomažlicích ze dne 6. srpna 1996, sp. zn. 3 C 155/95. Uvedl, že proti označenému rozhodnutí nepodal odvolání, poněvadž byl přesvědčen, že soud rozhodl objektivně a spravedlivě. Poté však zjistil, že ve velmi obdobné věci tentýž soudce rozhodl v podstatě opačně. Vzhledem k tomu, že řešení narovnání vlastnických vztahů restituentů svým významem přesahuje vlastní zájem stěžovatele, s odvoláním na §75 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. navrhl, aby Ústavní soud stížnost projednal, označený rozsudek zrušil a s ohledem na osobní a majetkové poměry stěžovatele mu přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzické nebo právnické osoby, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím vřízení, jehož byly účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci byl porušeno jejich základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuj, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2, §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.Podle ustanovení §30 odst. 1 a §31 citovaného zákona fyzické a právnické osoby, jako účastníci řízení před Ústavním soudem, musí být zastoupeny advokátem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Zástupce účastníka není oprávněn dát se v řízení před Ústavním soudem
III. ÚS 316/97-6
zastoupit dalším zástupcem. V plné moci k zastupování musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, pokud navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, nebo shledá-li, že je návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. a) a f) zák. č. 182/1993 Sb.].
S ohledem na obsah návrhu a rozsudku Okresního soudu v Domažlicích č. j. 3 C 155/95-36, který nabyl právní moci dne 27. srpna 1996, je zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jestliže nepodal proti stížností napadenému rozsudku soudu 1. stupně odvolání. Ústavní soud neshledal návrh za stížnost, která by svým významem přesahovala vlastní zájmy stěžovatele [§75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., a proto je nutno stížnost považovat za nepřípustnou (§75 odst. 1 cit. zákona). Konečně navrhovatel, ačkoliv byl vyzván Ústavním soudem dne 9. září 1997 k odstranění vad návrhu a k předložení plné moci právnímu zástupci, odpovídající §30 zákona o Ústavním soudu, ve lhůtě 3 dnů řádnou plnou moc k zastoupení advokátem nepředložil a vady návrhu tak zcela neodstranil. Plná moc, zaslaná Ústavnímu soudu po výzvě ze dne 9. září 1997 má vady, pro které ji nelze považovat za listinu, prokazující zastoupení navrhovatele advokátem.
Pro výše uvedené rozhodl Ústavní soud tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 1 písm. a) a f) zák. č. 182/1993) Sb.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 11. listopadu 1997
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj