ECLI:CZ:US:1997:3.US.32.97
sp. zn. III. ÚS 32/97
Usnesení
III. ÚS 32/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.B., zastoupeného advokátem JUDr. R.V., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 1996, sp. zn. 6 To 295/96, mimo ústní jednání, dne 1. 4. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností předloženou Ústavnímu soudu ČR dne 29. ledna 1997 (§27 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.) brojí stěžovatel proti rozhodnutí (usnesení) Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. září (správně říjen) 1996 a tvrdí, že tímto rozhodnutím označený krajský soud jako soud odvolací v jeho trestní věci (vedené před Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 3 T 48/95) porušil jeho ústavně zaručená základní práva plynoucí jak z čl. 37 odst. 2, tak z čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a to tím - souhrnně řečeno - že své rozhodnutí, obdobně jako obecný soud I. stupně, založil na nedostatečně, pokud se týče nesprávně, zjištěném skutkovém stavu, který nadto byl zjištěn způsobem neodpovídajícím jak procesním podmínkám trestního řádu, tak ústavním kautelám spravedlivého procesu.
K podání ústavní stížnosti zákon stanoví 60denní lhůtu, která počíná běžet dnem právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva (§72 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.) poskytuje (§72 odst. 2 cit. zák.); jestliže usnesení odvolacího soudu (proti němuž ústavní stížnost především směřuje) se stalo pravomocným dne 22. října 1996 [§135, §140 odst. 1 písm. a) tr. ř.] a jestliže ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu ČR doručena dne 29. ledna 1997 (§27 odst. 2 cit. zák.), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta byla překročena o 40 dnů a že tak nebyla dodržena základní procesní podmínka pro její meritorní projednání.
Nezbylo proto než o opožděné ústavní stížnosti rozhodnout odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno [§43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.], aniž by vůbec bylo možno zabývat se jejím meritem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
V Brně dne 1. 4. 1997
JUDr.Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu