ECLI:CZ:US:1997:3.US.387.97
sp. zn. III. ÚS 387/97
Usnesení
III. ÚS 387/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu české republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.K., takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 14. 10. 1997, doručeno Ústavnímu soudu dne 15. 10. 1997, podání označené jako stížnost ve věci přijetí diskriminačního zákona č. 217/1994 Sb. (zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce) a jeho uplatňování v praxi. Z tohoto podání lze dovodit, že navrhovatel napadá ta ustanovení citovaného zákona, která jako podmínku pro poskytnutí jednorázového odškodnění stanoví, že oprávněný subjekt nedosáhl věku 18 let (§3 odst. 1 písm. d) cit. zákona). Z podání ústavní stížnosti naopak nevyplývá, že by navrhovatel napadal event. rozhodnutí, která na základě uvedeného zákona byla vydána. Z podání také zřejmě plyne, že se jedná o návrh na zrušení uvedené části citovaného zákona. Návrh na zrušení jednotlivého ustanovení zákona je však podle §64 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost podle §74 tohoto zákona. Uvedené ustanovení znamená, že fyzická osoba svou ústavní stížností napadá pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno její ústavně chráněné základní právo, přičemž k tomuto porušení došlo v důsledku aplikace určitého zákona, který je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR a teprve za této situace pak může fyzická osoba spolu s ústavní stížností podat i návrh a zrušení zákona nebo jeho části.
III. ÚS 387/97
V předmětné věci však navrhovatel svou ústavní stížností nesměřuje proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci, ale přímo navrhuje zrušení uvedené části zákona. Vzhledem k výše uvedenému však navrhovatel jako fyzická osoba není oprávněn samostatně podat návrh na zrušení zákona nebo jeho části.
S poukazem na zmíněné skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh a zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. d) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 1997
JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR