ECLI:CZ:US:1997:4.US.60.97
sp. zn. IV. ÚS 60/97
Usnesení
IV.ÚS 60/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o návrhu V.C., směřujícímu proti rozhodnutí Okresního úřadu ze dne 20.12.1996, č.j. ZN RRR/SŘ/937/96-T, jímž bylo potvrzeno územní rozhodnutí Městského úřadu, stavebního úřadu, ze dne 16.8.1996, č.j. 202/96-U, o umístění stavby "D. ", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 18.2.1997 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání navrhovatele, které posuzováno podle jeho obsahu, směřuje proti rozhodnutí Okresního úřadu L. ze dne 20.12.1996, č.j. ZN RRR/SŘ/937/96-T, jímž bylo potvrzeno územní rozhodnutí Městského úřadu R., stavebního úřadu ze dne 16.8.1996,č.j. 202/96-U, o umístění stavby "D". Z obsahu podání, které nemá zákonem č. 182/1993 Sb. požadované náležitosti, vyplývá, že navrhovatel se u Ústavního soudu konkrétně domáhá vydání "rozsudku", podle kterého bude "trasa dálnice vedena mimo obec L., východně cca 500 m od bytové zástavby".
2 - IV. ÚS 60/97
V této souvislosti je třeba uvést, že Ústavní soud není příslušný k rozhodování ve věci samé, naopak ve smyslu platné právní úpravy je povolán výlučně k posuzování, zda rozhodnutími ve věci, vydanými orgány veřejné moci, nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, navíc až v tom stadiu, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ve věci, které se návrh navrhovatele týká, bylo dosud - jak vyplývá z obsahu podání - rozhodnuto naposledy již výše citovaným rozhodnutím o odvolání, směřujícím proti rovněž již výše citovanému rozhodnutí Městského úřadu v R. K dotazu Ústavního soudu bylo dne 2. dubna 1997 sděleno Městským úřadem v R., že předmětné územní rozhodnutí Městského úřadu R., stavebního úřadu, ze dne 16.8.1996, č.j. 202/96-U, na stavbu dálnice, které bylo v rámci odvolacího řízení potvrzeno rozhodnutím Okresního úřadu, nabylo právní moci dne 22.1.1997.
Územní rozhodnutí o umístění stavby je rozhodnutím orgánu veřejné správy, které není vyloučeno z přezkoumání v rámci správního soudnictví ve smyslu §244 a násl. občanského soudního řádu (o.s.ř.).
Podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání usnesením návrh odmítne bez přítomnosti účastníků, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li zákon jinak. Podle §75 odst. 1 cit. zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Mezi případy, kdy soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů podle ustanovení §248 o.s.ř., nespadá územní rozhodnutí o umístění stavby (např. na rozdíl od územního rozhodnutí o stavební uzávěře a územní rozhodnutí o chráněném území, které jsou jmenovitě uvedeny mezi případy v příloze A k §248 odst. 3 o.s.ř.), kdy je vyloučena možnost domáhat se, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumáno soudem. Bylo proto na navrhovateli, aby proti pravomocnému
3 - IV. ÚS 60/97
rozhodnutí o umístění stavby, pokud je považoval za rozhodnutí nezákonné, podal žalobu podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. Pokud se tak nestalo - jak tomu nasvědčuje obsah podání a příloh - je třeba vycházet ze závěru, že navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a proto nezbylo než jeho návrh jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, aniž by soud dále navrhovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 1997
JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj