ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.29.96
sp. zn. Pl. ÚS 29/96
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu přednosty O.Ú., zastoupeného JUDr. A.J., na zrušení obecně závazné vyhlášky obce V., vydané za účelem zajištění realizace záměrů Obecního zastupitelstva obce V., ve fázi zahájení prací na územním plánu obce, vyhlášené dne 28. 2. 1996, mimo ústní jednání, dne 11. 3. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, předloženým Ústavnímu soudu ČR ve smyslu §64 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., domáhal se přednosta O.Ú., zrušení obecně závazné vyhlášky obce a svůj návrh odůvodnil - souhrně řečeno - především obsahovým rozporem napadené vyhlášky s ústavním pořádkem republiky (čl. 2 odst. 4 úst. zák. č. 1/1993 Sb., čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); co do konkretizace tvrzeného rozporu poukázal jednak na to, že napadená vyhláška zakazuje na území obce geologické práce, ačkoli pro to - jako pro právní předpis ukládající povinnosti - není věcného, zákonného, a tím méně pak ústavního podkladu, jednak že obec V. vydáním této obecně závazné vyhlášky překročila svou pravomoc (§14 odst. 2 zák. č. 367/1990 Sb., v současně platném znění) a zasáhla tak do pravomoci státní správy.
Ze spisů Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 28/96 a Pl. ÚS 30/96, které si soudce zpravodaj vyžádal, vyplynulo, že obsahově totožné vyhlášky, jako obecně závazný předpis, vydaly také obec V. (Pl. ÚS 30/96) a město R. (Pl. ÚS 28/96), a že také tyto vyhlášky přednosta O.Ú., z důvodů zcela shodných jako v této věci, napadl návrhem na zrušení, když předtím všechny tyto obecně závazné vyhlášky svým rozhodnutím (co do vyhlášky obce V. ze dne 3. června 1996) pozastavil; dotčené obce (město) totiž k jeho výzvě stran autoremedury a po upozornění na věcné, formální i ústavní vady reagovaly sdělením, že na platnosti svých vyhlášek trvají.
Z obsahu již dříve označených spisů je dále zřejmé, že oba obsahově shodné návrhy přednosty okresního úřadu byly usneseními Ústavního soudu ze dne 29. ledna 1997 (stran obce V.) a ze dne 20. ledna 1997 (stran města R.) odmítnuty, když se ukázalo, že posuzované vyhlášky byly vydány obcemi nad rámec dané pravomoci, neboť upravují materii, která očividně nespadá do samotné působnosti obce, a že povolení k provádění průzkumných prací u vyhrazených nerostů (o které v posuzované věci jde) spadala do pravomoci státní správy (Ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj); jestliže takové povolení bylo s limitujícími podmínkami vydáno, nespadá do pravomoci obce povolením státní správy založené právní vztahy jakkoli regulovat nebo omezovat.
S těmito důvody bylo možno se i v této věci ztotožnit, když co do podrobností postačí navrhovatele dále odkázat na odůvodnění příslušných usnesení, jak shora jsou označena, s tím, že i v této věci pravomocnou vyhlášku obce V. je třeba pokládat za paakt s důsledky plynoucími z ustanovení §62 odst. 3 zák. č. 367/1990 Sb., o obcích.
Protože náprava nesprávných opatření obcí spadá zcela do pravomoci okresních úřadů, a protože posuzovaná vyhláška takovým opatřením očividně je, není dána pravomoc ústavního soudu k jakémukoli jinému postupu, a proto nezbylo než rozhodnout, jak ze znělky tohoto rozhodnutí je patrno [§43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
V Brně dne 11. 3. 1997
JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu