ECLI:CZ:US:1998:1.US.198.98
sp. zn. I. ÚS 198/98
Usnesení
I. ÚS 198/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele J. B., zastoupeného JUDr. P. K., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 1998, sp. zn. 6 Co 135/98, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 11. 1997, sp. zn. 12 C 94/89, takto:
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním, které došlo Ústavnímu soudu dne 29. 4. 1998.
Napadá v něm usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 1998, čj. 6 Co 135/98 - 312, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 11. 1997, čj. 12 C 94/89 - 296, ve výrocích týkajících se náhrady
I. ÚS 198/98
nákladů řízení, podle kterých byl stěžovatel uznán povinným zaplatit spolu s dalšími dvěma navrhovateli na nákladech řízení prvnímu odpůrci, E., a. s., do rukou jeho právní zástupkyně částku Kč 36 925,--, druhému odpůrci, Z., a. s., do rukou jeho právní zástupkyně částku Kč 36 910,--, třetí odpůrkyni, I. H., do rukou její právní zástupkyně částku Kč 36 663,-- a čtvrtému odpůrci, J. H., do rukou jeho právní zástupkyně částku Kč 36 663,--. Stěžovatel uvádí podrobnosti případu, v nichž vesměs opakuje námitky, které uplatnil ve svém odvolání do rozsudku soudu prvního stupně, a polemizuje s tím, že soudy měly použít při rozhodování o nákladech řízení ustanovení §150 občanského soudního řádu.
Z hlediska ústavněprávního stěžovatel namítá, že rozhodnutími soudů obou stupňů bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces bez průtahů, zakotvené v čl. 38 Listiny základních práv a svobod, následkem čehož mu vznikly neúměrné náklady.
Z obsahu napadeného usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích Ústavní soud zjistil, že odvolací soud postup soudu prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení hodnotil jako správný, když na daný případ použil ustanovení §142 odst. 1 o. s. ř. Pro použití ustanovení §150 o. s. ř. odvolací soud neshledal důvody.
V prvé řadě je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením.
Jestliže se namítá porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, pak je si třeba uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces bez zbytečných průtahů, jak vyplývá z
I. ÚS 198/98
Listiny základních práv a svobod, jakož i z úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není možno vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům.
Ústavní soud zjistil, že odvolací soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi okolnostmi závažnými pro posouzení daného sporu o náklady řízení, v jeho usnesení neshledal porušení Listiny základních práv a svobod. Shledal odpovídajícím i jeho stanovisko, že pro použití ustanovení §150 o. s. ř. nebylo rozhodujícím, že spor trval dlouho a že sociální a finanční situace navrhovatelů nebyla vyhovující, neboť tato tvrzení nebyla doložena. Proto dospěl k závěru, že návrh ústavní stížnosti je nutno považovat za zjevně neopodstatněný.
Ústavní soud proto usnesením mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č.
77/1998 Sb., návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 1998 JUDr. Vladimír Paul
předseda I. senátu Ústavního soudu