ECLI:CZ:US:1998:1.US.458.97
sp. zn. I. ÚS 458/97
Usnesení
I. ÚS 458/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.C., o ústavní stížnosti proti postupu Obvodního soudu pro Prahu 7 i dalších orgánů činných v trestním řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem domáhal, aby Ústavní soud vyslovil, že orgány činné v trestním řízení vedeném proti navrhovateli tím, že doručují navrhovateli písemnosti bez překladu do jeho mateřského jazyka, porušují práva navrhovatele na obhajobu ve smyslu čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a dále právo na tlumočníka ve smyslu čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 písm. e) Úmluvy. Tento postup je dle názoru navrhovatele i v rozporu se zásadou spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Po přezkoumání návrhu dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon o Ústavním soudu č. 182/1993
I. ÚS 458/97
Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Vzhledem k tomu, že v době podání ústavní stížnosti byl navrhovatel zastoupen pro řízení před Ústavním soudem advokátem JUDr. P.B., Ústavní soud ho o nedostatcích ústavní stížnosti uvědomil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění. Advokát v přípise Ústavnímu soudu nedostatky ústavní stížnosti odstranil a zároveň Ústavnímu soudu sdělil, že navrhovateli vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb pro narušení nezbytné důvěry. Současně uvedl, že zastupování navrhovatele převzal advokát Mgr. D.S. Ten Ústavnímu soudu sdělil, že o podání předmětné ústavní stížnosti nebyl navrhovatelem informován, jeho zastupování v této věci nepřevzal a současný pobyt navrhovatele mu není znám.
Správa hlavního města Prahy, Policie ČR - odbor cizinecké policie, na dotaz Ústavního soudu sdělila, že navrhovateli byla dne 9. 1. 1996 zamítnuta jeho žádost o povolení dlouhodobého pobytu na území ČR a jeho další pobyt na našem území jim není znám.
Po zhodnocení všech uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že navrhovatel neodstranil významný nedostatek ústavní stížnosti - nezvolil si advokáta k zastupování před Ústavním soudem, jak to požaduje ustanovení §30 zákona o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu Ústavní soud konstatoval, že jsou splněny podmínky ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.
Poučeni Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 6. října 1998
i
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu