ECLI:CZ:US:1998:1.US.467.97
sp. zn. I. ÚS 467/97
Usnesení
I. ÚS 467/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele L.N., zastoupeného JUDr. P.B., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 29 Co 163/97, ze dne 2. 10. 1997, ve spojení s rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 9 C 1860/94, ze dne 31. 1. 1997, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel napadl svou ústavní stížností rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn. 29 Co 163/97, ze dne 2. 10. 1997, ve spojení s rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. 9 C 1860/94, ze dne 31. 1. 1997. Ke svému návrhu stejnopis napadeného rozhodnutí obecného soudu nepřiložil.
Přípisem Ústavního soudu ze dne 23. ledna 1998 byl právní zástupce navrhovatele vyzván k odstranění vad podání, spočívajících v nedostatcích plné moci, jakož i nepředložení kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Současně byl poučen, že nedojde-li k odstranění těchto vad podání, bude návrh odmítnut podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1983 Sb., o Ústavním soudu.
I. ÚS 467/97
Na tuto výzvu zareagoval právní zástupce navrhovatele podáním ze dne 3. 2. 1998, k němuž připojil novou plnou moc. Nově předložená plná moc odstranila pouze jeden z nedostatků původně předložené plné moci, spočívající ve výslovném uvedení, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Druhý z nedostatků, spočívající v nemožnosti zástupce účastníka nechat se v řízení před Ústavním soudem zastoupit dalším zástupcem, neodstranila. Je třeba zdůraznit, že pro tento přetrvávající nedostatek by nebylo lze ústavní stížnost odmítnout, nýbrž v tomto rozsahu by plná moc byla pouze neúčinná.
Závažnější nedostatek, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn, spočíval v nepředložení napadeného soudního rozhodnutí obecného soudu. Přestože Ústavní soud výzvu k odstranění vady podání ve smyslu ustanovení §72 odst. 4. zákona č. 182/1993 Sb. ještě jednou zopakoval s upozorněním na možné odmítnutí návrhu v případě neodstranění této vady podání, nedošlo ze strany právního zástupce navrhovatele k jejímu odstranění. Na tuto výzvu předložil právní zástupce navrhovatele pouze další plnou moc, tentokráte již zcela vyhovující i ustanovení §31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Vzhledem k tomu, že právní zástupce navrhovatele nevyhověl výzvě Ústavního soudu a nepřiložil k ústavní stížnosti kopii rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, neodstranil tak vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh navrhovatele ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučeni: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 14. dubna 1998
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu