ECLI:CZ:US:1998:2.US.184.98
sp. zn. II. ÚS 184/98
Usnesení
II. ÚS 184/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Antonína Procházky a soudců Ivy Brožové a Vojtěcha Cepla o ústavní stížnosti společnosti Z., právně zastoupené advokátem JUDr. M.J., takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se svým návrhem ze dne 17. 4. 1998 domáhal, aby Ústavní soud uložil Krajskému obchodnímu soudu v Brně, aby ve věci A. a Z., proti Č., vedené pod sp. zn. 16 Cm 449/96,
II. ÚS 184/98
nařídil ve lhůtě do 14 dnů od vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu jednání a aby krajský obchodní soud rozhodl ve věci bez zbytečných průtahů.
V odůvodnění stížnosti uvedl, že Krajskému obchodnímu soudu v Brně byla dne 1. 4. 1996 podána v uvedené věci žaloba o zdržení se nekalosoutěžního jednání, odstranění závadného stavu a o zaplacení zadostiučinění. Přesto, že žalobci (nyní stěžovatelé) do současnosti nejméně čtyřikrát žádali o nařízení jednání, dosud se tak nestalo. Nečinností Krajského obchodního soudu v Brně v délce 3 let tak bylo zasaženo do stěžovatelova ústavně zaručeného práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Krajský obchodní soud ve svém vyjádření uvedl, že nesouhlasí se závěry stěžovatele stran průtahů, neboť jednak právní zástupce svými nepřehlednými podáními zapříčinil, že případ byl u krajského obchodního soudu veden pod celkem 4 spisovými značkami, a navíc odmítal doplatit soudní poplatky. Současně krajský obchodní soud přiložil podrobný chronologický přehled všech podání navrhovatele a navazujících úkonů soudce. Na závěr uvedl, že prvý petit stížnosti, směřující k tomu, aby napadený soud nařídil jednání ve lhůtě 14 dnů od vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu, je nesmyslný vzhledem k tomu, že žalobce, nyní stěžovatel, musí nejprve splnit svou poplatkovou povinnost, a pokud jde o druhý petit, kterým by bylo Krajskému obchodnímu soudu v Brně uloženo, aby rozhodl ve věci bez zbytečných průtahů, konstatoval, že je bez řádné součinnosti stěžovatele nesplnitelný.
II. ÚS 184/98
Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele spolu s připojeným spisem Krajského obchodního soudu v Brně, sp. zn. 11 Cms 57/97, jehož obsahem jsou spisy, sp. zn. 16 Cm 207/96, 16 m 449/96, 11 Cms 438/96, včetně jeho příloh, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná.
Z připojeného spisu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal svůj návrh ze dne 1. 4. 1996 o zdržení se nekalosoutěžního jednání, odstranění zásadního stavu a zaplacení finančního zadostiučinění podáním došlým soudu dne 10. 4. 1996. Tomuto návrhu byla přidělena spisová značka 16 Cm 207/96. Následujícímu podání stěžovatele ze dne 19. 12. 1996, došlému soudu dne 23. 12. 1996, bez uvedení spisové značky, byla přidělena spisová značka 16 Cm 449/96. Výzvou ze dne 7. 4. 1997 byl stěžovatel pod sp. zn. 16 Cm 449/96, doručenou dne 10 4. 1997, vyzván k odstranění vad neúplného podání dle §43 odst. 1 o.s.ř. a po přípisu stěžovatele ze dne 17. 4. 1997, ve kterém se výslovně uvádí, že nejde o nový návrh, ale doplnění podání ze dne 1. 4. 1996, byl tento znovu vyzván k odstranění vad návrhu dle §43 odst. 1 o.s.ř. a současně k zaplacení soudního poplatku přípisem doručeným stěžovateli dne 12. 5. 1997. Stěžovatel pak v přípisu ze dne 16. 5. 1997 mimo jiné zpochybnil výši vyměření soudního poplatku a dne 21. 5. 1997 zaplatil část poplatku ve výši 5.000,- Kč. Na druhé straně ve věci vedené pod sp. zn. 16 Cm 207/96 došlo dne 11. 3. 1997 k převedení věci v důsledku specializace pod sp. zn. 11 Cms 57/97 a dne 25. 3. 1997 byl stěžovatel vyzván k úhradě soudního poplatku v této věci. Stěžovatel přípisem ze dne 7. 4. 1997 zpochybnil výši vyměřeného poplatku. Poté v období od května 1997, na základě časově neurčeného pokynu soudce ve věci 16 Cm 449/96, došlo k připojení této věci k věci vedené pod sp. zn. 11 Cms 57/97 a následovalo doměření soudního poplatku výzvou ze dne 9. 3. 1998. Další podání stěžovatele ze dne 10. 4. 1998, došlé soudu dne 15. 4. 1998, poukazuje na okolnost, že
II. ÚS 184/98
v jedné věci jsou vedena dvě řízení a předepisovány nesprávné poplatky. Usnesením ze dne 17. 4. 1998 bylo řízení pod sp. zn. 11 Cms 57/97 zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku, které však bylo k odvolání stěžovatele Vrchním soudem usnesením ze dne 23. 7. 1998 zrušeno pod sp. zn. 4 Cmo 827/98. Dále Ústavní soud zjistil, že součástí spisu 11 Cms 57/97 je rovněž návrh na vydání předběžného opatření a žádosti o nařízení jednání ve věci samé ze dne 5. 8. 1996, 18. 9. 1997 a 14. 1. 1998.
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že i když ode dne napadení žaloby ze dne 1. 4. 1996 u krajského obchodního soudu, tj. ode dne 10. 4. 1996, nebylo ve věci samé dosud rozhodnuto, nelze tuto skutečnost přičíst k tíži krajskému obchodního soudu v tom smyslu, že by bylo způsobena jeho nečinností, neboť je zřejmé, že soud činil úkony, směrující k odstranění nesrovnalostí v evidenci podání, a rovněž tak vyzýval stěžovatele k odstranění vad podání a k zaplacení soudních poplatků; jiná věc je, zda přitom bylo postupováno zcela v souladu se zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a při dodržení práva na řádný výkon spravedlnosti, obnášející též právo občana alespoň na běžnou míru pozornosti, jež má být jeho podáním věnována a jimž soudy jako orgány státní moci ve smyslu čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR slouží.
Protože v dané věci namítaná nečinnost soudu (např. v období od května 1997 do března 1998) a nesoustředěnost (např. u výzvy soudu ve věci 16 Cm 449/96 ze dne 7. 4. 1997, kde skutečně pouhým přečtením bylo zjistitelné, že žaloba stěžovatele není nekompletní), nedosáhly intenzity, porušující právo chráněné v čl. 38 Listiny, jehož porušení se stěžovatel dovolává, a protože dosud nebyl stěžovatelem zaplacen ani soudní poplatek, aby bylo lze rozhodnout, jak stěžovatel ve své ústavní stížnosti požadoval, nezbylo než ústavní stížnost dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka
V Brně dne 29. 10. 1998 předseda senátu Ústavního soudu