ECLI:CZ:US:1998:2.US.216.97
sp. zn. II. ÚS 216/97
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti Stabilního hasícího zařízení, spol. s. r. o., se sídlem ul. Mládežnická 380/11, Vysoké Mýto, IČO 46507892, zastoupené Ing. Josefem Loskotem, jednatelem společnosti, právně zastoupené JUDr. Evou Vaňkovou, advokátkou, AK Vraclavská 200/11, Vysoké Mýto, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 3. 1997, č. j. 4 Cmo 801/95-238, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 1995, č. j. 30 Cm 190/94 -114, za účasti vedl. účastníků 1) Karosa st. p., Vysoké Mýto, IČO 009156, 2) Karosa a. s., Dobrovského 74/11, Vysoké Mýto, IČO 48171131, takto:
Ústavní soud řízení zastavuje.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 19. 6. 1997 Ústavnímu soudu stížnost, která napadá rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 3. 1997, č. j. 4 Cmo 801/95-238, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 11. 1995, č. j. 30 Cm 190/94 -114. Stěžovatelka uvádí, že dne 28.6. 1993 uzavřela s vedl. účast. č. 1 smlouvy, na základě kterých získala za částku 9. 724. 639,- Kč závazky a pohledávky, plynoucí ze smluv na realizaci stabilního hasícího a skrápěcího zařízení pro 1. a 2. blok jaderné elektrárny Temelín a pro 1. až 4. blok jaderné elektrárny Mochovce. Výrobou a distribucí tohoto zařízení se však zabývalo výhradně středisko závodu 01 prvého vedl. účastníka. K datu 1. 7. 1993 se ze státního podniku Karosa privatizací vyčlenil druhý vedl. účastník, který převzal kromě jiného i hlavní činnost prvního vedl. účastníka, jíž se zabýval již zmíněný závod 01 státního podniku Karosa. Druhý vedl. účastník převzal také účet vedl. účastníka č. 1, na který po celou dobu stěžovatelka řádně splácela sjednanou shora uvedenou částku. Dne 27. 7. 1993 uzavřeli oba vedl. účastníci dohodu na základě které přešly předmětné pohledávky na druhého vedl. účastníka. Na účet druhého vedl. účastníka splatila stěžovatelka celý dluh v dobré víře, nebot' se domnívala, že předmětný účet je v majetku vedl. účastníka č. 2.
Dne 25. 2 .1994 však vedl. účast. č. 1 zažaloval stěžovatele o chybějící splátku ve výši 1 mil. Kč s příslušenstvím a Krajský soud v Hradci Králové žalobnímu návrhu proti stěžovateli v plné míře vyhověl. Odvolací soud napadený rozsudek krajského soudu v plném rozsahu potvrdil.
Stěžovatel se domnívá, že napadené rozsudky spočívají v nesprávném právním posouzení žalované věci a chybnými rozhodnutími obecných soudů byla porušena jeho základní práva, obsažená v čl. 10 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Soudce zpravodaj po dotazu u Krajského soudu v Hradci Králové zjistil, že proti napadenému rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo podáno dovolání.
Dne 16. 10. 1998 stěžovatelka vzala ústavní stížnost v celém rozsahu zpět, aniž by ji nějakým způsobem odůvodnila.
S ohledem na znění ustanovení §77 zák. č. 182/1993 Sb, ve znění pozdějších předpisů, senát Ústavního soudu řízení o ústavní stížnosti zastavil.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. října 1998
JUDr. Anton Procházka
předseda senátu ÚS