ECLI:CZ:US:1998:2.US.225.98
sp. zn. II. ÚS 225/98
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA II. ÚS 225198
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti S.K., zastoupeného JUDr. Z.K., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ustanovení §43 odst.1 písm. a) zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť navrhovatel neodstranil vady podání ve lhůtě jemu k tomu určené.
Dne 15. 5. 1998 obdržel Ústavní soud stížnost navrhovatele proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 12. 12. 1997, č. j. 3 T 174/97-236, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 1998, sp. zn. 11 To 61198.
Navrhovatel tvrdí, že oběma rozhodnutími obecných soudů byl porušen čl. 90 Ústavy a ustanovení §§2 odst. 5, 6, 33 odst.1 tr. ř. a další ustanovení blíže nespecifikovaná tr. ř.
Z rozsudku Okresního soudu v Pardubicích soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel (dříve obžalovaný) byl tímto soudem uznán vinným ze spáchání trestného činu
II.ÚS 225/98
ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák. a podle ustanovení §224 odst.2 tr. zák. byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a šesti měsíců.
Podle ustanovení §39a odst.2 písm.a) tr. zák. byl navrhovatel pro výkon trestu zařazen do věznice s dohledem.
Podle §§49 odst.1 a 50 odst.1 tr. zák. byl navrhovateli uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu osmi let. Krajský soud v Hradci Králové, jako soud odvolací, odvolání stěžovatele zamítl.
Navrhovatel ve svém podání se zabývá výsledky skončeného trestního řízení a tvrdí, že napadená rozhodnutí trpí vadami, neboť řízení před obecnými soudy bylo neúplné, skutkové okolnosti případu nebyly dostatečně objasněny a nebyly provedeny rovněž ty důkazy, které navrhovala obhajoba.
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo vady ve smyslu ustanovení §34 odst.1, 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve vztahu k ustanovení §72 odst. 2, 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a plná moc podepsaná stěžovatelem obsahovala nepřípustnou substituční doložku, byl navrhovatel spolu se svým právním zástupcem upozorněn na vady podání a vyzván k jejich odstranění, včetně přiložené plné moci.
Ve stanovené 15 denní lhůtě zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu plnou moc, která rovněž obsahovala nepřípustnou substituční doložku. Ve svém doplňujícím podání navrhl, aby usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 1998, sp zn. 11 To 61/98, bylo zrušeno s tím, aby krajský soud znovu projednal odvolání odsouzeného proti rozsudku soudu I. stupně. Přílohou tohoto podání byla fotokopie o odvolání stěžovatele proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Pardubicích.
Vady podání ve smyslu ustanovení §34 odst.1, 2 zák. č. 18211993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, však tímto doplňujícím podáním nebyly odstraněny.
II.ÚS 225/98
Každá fyzická či právnická osoba, která podá k Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí být ve smyslu ustanovení §30 odst.1 zák. č. 182/1993 Sb., zastoupena advokátem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Cílem tohoto ustanovení je zaručit kvalitní zpracování nejen samotné ústavní stížnosti, ale i případných doplňků podání, které jsou součástí návrhu. Je proto nepochopitelné, že právní zástupce stěžovatele, který ač vyzván k odstranění vad plné moci a podání, ignoroval tuto výzvu a předložil Ústavnímu soudu opětovně vadnou plnou moc a neodborně zpracované podání, které neobsahovalo náležitosti ve smyslu již citovaného §34 odst. 1, 2 ve vztahu k ustanovení §72 odst. 2 a 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Soudci zpravodaji za této situace nezbylo než podanou ústavní stížnost z důvodu ustanovení §43 odst.1 písm.a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 2. srpna 1998