ECLI:CZ:US:1998:2.US.261.98
sp. zn. II. ÚS 261/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti A. P., zastoupené Mgr. Jaroslavem Melzerem, advokátem, AK Jungmannova 34, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 1998, č. j. 20 Co 568/97-131, a návrhu na zrušení části zákona č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení §3 odst.1 části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., takto:
Ústavní soud řízení zastavuje.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 5. 6. 1998 Ústavnímu soudu stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 1998, č. j. 20 Co 568/97-131, spolu s návrhem na zrušení §3 odst. 1 v části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb.
Stěžovatelka se domnívá, že napadeným rozsudkem obecného soudu byla porušena její práva podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i dalších mezinárodních úmluv podle čl. 10 Ústavy. Dne 18. 6. 1998 doplnila stěžovatelka své podání o upozornění na skutečnost, že vedle nároku na vydání věci podle zák. č. 87/1991 Sb. uplatnila i samostatný, civilně právní nárok na určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem, který" však městský soud odmítl s poukazem na znění zák. č. 143/1947 Sb.
Další doplnění podání obdržel Ústavní soud prostřednictvím soudní kanceláře tohoto soudu dne 10. 7. 1998, ve které právní zástupce navrhovatelky sděluje Ústavnímu soudu, že jeho mandantka jej na základě svého písemného prohlášení zplnomocňuje k přebírání veškerých písemností, doručovaných stěžovatelce Ústavním soudem. Z výše uvedeného důvodu žádá, aby tato žádost pí. A. P. byla založena ve všech spisech, které jsou vedeny ústavním soudem s tím, aby tento požadavek byl i v budoucnu respektován.
Dne 30. 10. 1998 navrhovatelka zaslala Ústavnímu soudu zpětvzetí své ústavní stížnosti proti rozsudku shora citovaného Městského soudu v Praze a současně vzala zpět i svůj návrh na zrušení části zákona č. 87/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ustanovení §3 odst.1 části věty "pokud je státním občanem České a Slovenské federativní republiky", jakož i návrhu na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., který byl podán podle ustanovení §64 odst. 2 písm. d) za podmínek obsažených v ustanovení §74 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
V odůvodnění zpětvzetí stěžovatelka uvedla, že bere své podání v celém rozsahu zpět, jelikož se v mnohých, tomuto případu na roveň postavených kauzách prokázalo, že navrhovatelce není zaručeno nestranné a nezávislé posouzení jejího případu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Tímto postupem je podle názoru navrhovatelky znemožněn efektivní přístup ke spravedlivému projednání jejích záležitostí nezávislým a nestranným soudem, ve smyslu shora citovaných ustanovení.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než s ohledem na znění ustanovení §77 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavit.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. listopadu 1998
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu