ECLI:CZ:US:1998:2.US.417.98
sp. zn. II. ÚS 417/98
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA II.ÚS 417/98
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti F.K., zastoupeného JUDr. M.K., proti sdělení obvinění pod č.j. ČVS : OVV617/98 ze dne 3. 9. 1998 Policie ČR, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Senát Ústavního soudu podle ustanovení §43 odst.2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť se jedná o podání zjevně neopodstatněné.
Stěžovatel ve svém podání, které Ústavní soud obdržel dne 29. 9. 1998 tvrdí, že sdělením obvinění z trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle ustanovení §249a odst.2 tr. zák. bylo porušeno právo zakotvené v čl. 4 odst.4 a čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a rovněž v čl. 4 odst.1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Citované sdělení obvinění, č.j. ČVS : OVV-617/98, vydané vyšetřovatelem Policie ČR, dne 3. 9. 1998, porušuje podle názoru stěžovatele zásadu zakotvenou ve výše uvedených ustanoveních "ne bis in idem", tedy, že nikdo nemůže být stíhán nebo trestán opakovaně za stejný čin.
II.ÚS 417/98
Navrhovatel uvádí, že trestním příkazem Okresního soudu Brno-venkov, sp. zn. 2 T 350/97, ze dne 3. 11. 1997, který nabyl právní moci dne 15. 11. 1997, byl jako jednatel firmy K., shledán vinným, že dne 25. 9. 1996 nechal v rámci probíhající rekonstrukce rekreačního objektu v obci Ř. odpojit přívod plynu, vody a elektřiny do bytu správce objektu a takto nájemci bytu zabránil v řádném užívání jeho bytu.
Okresní soud Brno-venkov odsoudil stěžovatele podle ustanovení §249a odst.2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, přičemž výkon uloženého trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců.
Dne 18. 7. 1998 bylo navrhovateli sděleno obvinění pro trestný čin podle §249a odst.2 tr. zák. s odůvodněním, že se jako jednatel firmy K., dopustil jednání vykazující znaky trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru s tím, že ode dne 22. 7. 1997 do současnosti nenechal zprovoznit přívod vody a plynu a tímto jednáním bránil oprávněné osobě v řádném užívání oprávněného bytu.
Stěžovatel tvrdí, že za uvedený trestný čin byl již jednou potrestán pravomocným trestným příkazem Okresního soudu Brno- venkov, přičemž šlo nepochybně o totožný skutek, který" je mu kladen za vinu nyní. Neshoda dat v obou sděleních obvinění a v trestním příkaze je podle názoru stěžovatele pouze způsobena "jiným přesvědčením autora písemnosti, kdy k aktu stěžovatele došlo" a nikoli tím, že by došlo k jednání opakovanému. Čin za který byl navrhovatel již odsouzen se jak tvrdí stal pouze jednou. Z výše uvedeného důvodu žádá, aby Ústavní soud nálezem rozhodl, že sdělením obvinění ze dne 3. 9. 1998, č.j. ČVS : OVV-617/98, byl porušen zákon, z tohoto důvodu, aby bylo obvinění zrušeno a trestní stíhání zastaveno. Zároveň pak navrhuje, aby po případném zrušení obvinění bylo Policii ČR uloženo trestní stíhání zastavit.
II.ÚS 417/98
Stěžovatel se v podaném návrhu dovolává údajného porušení zásady "ne bis in idem", které spatřuje ve sdělení obvinění z trestného činu podle §249a odst.2 tr. zák., přičemž tvrdí, že se nedopustil opakovaného jednání, které je mu kladeno za vinu, ale ke spáchání skutku došlo pouze jednou. Tím podle jeho názoru nemůže dojít k naplnění skutkové podstaty nového trestného činu, případně pokračování v trestném činu podle §89 odst.3 tr. zák. V daném případě je podle názoru Ústavního soudu zásadní zjištění, zda došlo k jedinému neoprávněnému zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, či zda se jedná o nový trestný čin nebo skutek pokračující. Ve fázi sdělení obvinění nelze zjistit, zda tvrzení stěžovatele odpovídá skutečnosti. K ověřování a doplňování důkazů v tomto směru slouží právě zahájené trestní řízení. Ústavní soud proto nemůže předjímat jeho výsledky a nahrazovat tak činnost orgánů v trestním řízení.
Sdělením obvinění, byt' vůči němu není přípustný řádný opravný prostředek, tedy nemohlo dojít k zásahu do práv stěžovatele ve smyslu ústavní stížnosti, neboť nebylo prokázáno, že jednání stěžovatele nese znaky jednání trestného činu trvajícího či pokračujícího. V této fázi řízení je proto nutno podanou ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka předseda senátu ÚS
V Brně dne 21. října 1998