ECLI:CZ:US:1998:3.US.236.98
sp. zn. III. ÚS 236/98
Usnesení
III. ÚS 236/98-13
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 20. října 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti M.V., zastoupeného advokátkou Mgr. Z.F., proti postupu Ministerstva vnitra České republiky a Města D., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu 21. května 1998, poukazoval stěžovatel na snahu obyvatel S. prostřednictvím referenda docílit osamostatnění obce a na nezájem M.ú. jednat tak, aby mohlo referendum proběhnout. Dále vyjádřil přesvědčení, že Ministerstvo vnitra ČR nevyřídilo jeho stížnost na nečinnost orgánů veřejné moci spravedlivě. Prostřednictvím advokátky pak uvedl, že předmětem stížnosti je přípis Ministerstva vnitra ČR ze dne 12. května 1998, vyjadřující zamítavé stanovisko, a nečinnost představitelů obce ve věci vyhlášení referenda. Označenými skutečnostmi se cítí dotčen na právech zakotvených v čl. 18 odst. 1 a v čl. 3 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a navrhl, aby Ústavní soud zakázal pokračovat v zásahu do těchto práv, uložil M.ú. a Ministerstvu vnitra České republiky, aby dále nepokračovaly v průtazích ve věci návrhu na vyhlášení místního referenda a aby neprodleně v této věci jednaly.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavními zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podat ji lze ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) citovaného zákona].
III. ÚS 236/98-14
Stížnost, směřující proti sdělení Ministerstva vnitra ze dne 12. května 1998, je zjevně neopodstatněná. Státní orgán v něm vysvětluje postup, nezbytný pro vznik samostatné obce a pro případné jednání Ministerstva vnitra o návrhu na rozdělení obce, byt' by vzešel z výsledků místního referenda. Předmětné sdělení není tedy způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává.
Z obsahu listin předložených stěžovatelem a sdělení M.ú bylo zjištěno, že návrh na konání referenda byl podán 9. ledna 1998 a jak vyplývá z obsahu ústavní stížnosti, příslušné orgány veřejné moci o návrhu dosud nerozhodly. Obecní rada, v souladu s §71 odst. 1 a 2 zák. č. 298/1992 Sb., má posoudit, zda návrh na vyhlášení referenda splňuje stanovené náležitosti a zda je lze konat. Pokud má za to, že referendum nelze vyhlásit, vyrozumí o tom navrhovatele do 21 dnů od podání návrhu - jinak ve stejné lhůtě referendum vyhlásí. Obecní rada tak do 30. ledna 1998 neučinila, navrhovatel však podal stížnost až dne 20. května 1998, tj. po uplynutí lhůty, stanovené v §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Pro výše uvedené byl návrh v celém rozsahu odmítnut [§43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení se nelze odvolat.
V Brně dne 20. října 1998
JUDr. Vladimír Jurka
předseda senátu