ECLI:CZ:US:1998:3.US.314.98
sp. zn. III. ÚS 314/98
Usnesení
III. ÚS 314/98 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 17. listopadu 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti G.A., zastoupené advokátkou JUDr. A.V., ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998, č. j. 11 Co 489/97-59, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 13. července 1998, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998, č. j. 11 Co 489/97-59. Uvedla, že označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně, kterým nebylo vyhověno žalobě na vyklizení nebytových prostor v nemovitosti, jejíž je vlastnicí. Poukázala na okolnosti, za nichž žalované bylo umožněno tyto prostory užívat, na současnou situaci a vyjádřila přesvědčení, že v daném případě došlo k výkladu §3 odst. I občanského zákona v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a s čl. 4 odst. 4, podle kterého je povinností soudů při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřit jejich podstatu a smysl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo zjištěno, že soudy obou stupňů postupovaly v řízení o žalobě stěžovatelky v souladu s ustanoveními hlavy druhé občanského soudního řádu, a to jak při provádění důkazů, tak i jejich hodnocení. Nebylo shledáno porušení zásady, zakotvené v §132 občanského soudního řádu (zásada volného hodnocení
III. ÚS 314/98-11
důkazů), či práva, zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu). Soudy pak na základě spolehlivě zjištěného skutkového stavu důvodně dle §3 odst. 1 občanského zákona žalobu stěžovatelky na vyklizení zamítly, když výkon vlastnického práva navrhovatelky shledaly v rozporu s dobrými mravy. Použití §3 odst. 1 občanského zákona není proto ani v rozporu s čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle něhož mj. vlastnictví nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, a tedy ani s čl. 11 odst. 4 či s čl. 4 odst. 4 Listiny. Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. března 1998 obsahuje vyčerpávající a přiléhavé odůvodnění výroků, které potvrzují rozsudek soudu I. stupně ve věci samé, a proto na ně Ústavní soud odkazuje.
S ohledem na výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. listopadu 1998
JUDr. Vladimír Jurka
předseda III. senátu Ústavního soudu