ECLI:CZ:US:1998:3.US.71.98
sp. zn. III. ÚS 71/98
Usnesení
III. ÚS 71/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů MUDr. M.D. a MUDr. L.D., obou zastoupených advokátem JUDr. Š.A., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 1997, sp. zn. 13 Co 14/97, a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 6. 1996, sp. zn. 18 C 222/95, ve spojení s doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne 5. 11. 1996, sp. zn. 18 C 222/95, mimo ústní jednání dne 16. 4. 1998 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, označeným jako ústavní stížnost, domáháli se stěžovatelé zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 1997 (sp. zn. 13 Co 14/97), jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 6. 1996 (sp. zn. 18 C 222/95), ve spojení s doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne 5. 11. 1996 (sp. zn. 18 C 22/95), a konečně zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 1997 (sp. zn. 13 Co 14/97), s odůvodněním, že napadenými rozhodnutími a v řízeních, které jejich vydání předcházelo, byla "porušena jejich základní práva zaručená jim Ústavou, ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR", konkrétně pak stěžovatelé ve své ústavní
III. ÚS 71/98
stížnosti poukazují na postup obecných soudů a tvrdí, že takovýmto postupem, ti. zamítavým výrokem v jejich právní věci, byl porušen čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a tato lhůta počíná dnem nabytí právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje a není-li takovéhoto prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
Napadený rozsudek nabyl právní moci dne 15. 12. 1997 (č. l. 5 spisu) a uvedeným dnem počala oběma stěžovatelům běžet zákonem stanovená 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti a tato skončila nejpozději dnem 12. 2. 1998. Stěžovatelé tedy mohli ústavní stížnost podat nejpozději dne 12. 2. 1998 k poštovní přepravě nebo ji zaslat jiným zákonem přípustným způsobem. Z poštovního podacího razítka Ústavní soud zjistil, že stížnost stěžovatelů byla podána k poštovní přepravě dne 13. 2. 1998, tedy po uplynutí 60 dnů.
Posuzovaná ústavní stížnost nadto nesplňuje formální náležitosti předepsané zákonem (§30 zák. č. 182/1993 Sb.). Fyzické osoby v řízení před Ústavním soudem musí být totiž zastoupeny advokátem a v plné moci k zastoupení musí být vysloveně uvedeno, že byla udělena pro zastupování před Ústavním soudem a že zástupce účastníka není v tomto řízení oprávněn dát se zastoupit dalším zástupcem (§31 zák. č. 182/1993 Sb.). Listina předložená právním zástupcem stěžovatelů a označená jako plná moc, nesplňuje však zákonem předepsané náležitosti, a proto ji nelze považovat za plnou moc pro řízení před Ústavním soudem, a to pro vadu spočívající v nepřípustné substituční doložce.
K ústavní stížnosti musí být přiloženy kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb.). Podání stěžovatelů, označené jako ústavní stížnost, však nesplňuje ani tuto náležitost.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla posouzena jako podaná po zákonem stanovené lhůtě, nejevilo se již účelné vésti stěžovatele k odstranění vad jejich podání.
Protože podání stěžovatelů bylo Ústavnímu soudu podáno po lhůtě stanovené zákonem, nezbylo než o posuzované stížnosti rozhodnout, jak z výroku tohoto usnesení je zřejmé [§43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
V Brně dne 16. dubna 1998
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu